středa 10. listopadu 2021

Přečteno VIII/2021

Krásný den vám přeji!

Knižní pokračování na sebe nenechalo dlouho čekat, ale dlouho se mi nezadařilo tak jako v říjnu. Nevím, čím to je, ale četlo se mi fakt dobře, takže mám díky tomu náboje pro nabité Přečteno :D Těšit se můžete na oblíbenou hororovou autorku Darcy Coates, od které jsou tu téměř všechny její, u nás vyšlé, knížky. Nebo Penelope Bloom, která se v posledních letech proflákla (nejen) banánem :D



Kořist - Darcy Coates

Anotace: Ve svém novém, samostatném románu servíruje oblíbená hororová autorka Darcy Coates svým čtenářkám a čtenářům mrazivý příběh dvaadvacetileté dívky jménem Eileen, která se ztratí během pěšího výletu v odlehlém lese Ashlough. O pět dní později je na břehu blízké řeky nalezen její fotoaparát obsahující podivné snímky, které byly vyfoceny až po jejím zmizení. Eileenin bratr Chris chce věřit tomu, že je jeho sestra stále naživu, a tak se krátce poté, co se policie rozhodne ukončit vyšetřování, domluví se svými čtyřmi kamarády a společně utvoří pátrací tým, jehož cílem je pročesat tajuplný les i jeho okolí a ztracenou dívku najít. Avšak čím víc se vzdalují od frekventovaných turistických stezek, tím podivnější stopy nacházejí. Postupně si začnou uvědomovat, že v lese nejsou sami.. a že Eileenino zmizení nebyla jen nešťastná náhoda. V tu chvíli je však na útěk už příliš pozdě...

Moje první knížka od Darcy Coates a určitě ne poslední (zrovna mi došla celá sbírka jejích knížek - čtěte níže :D). Jako takhle, je to trochu jiné než jsem čekala, asi bych zas úplně netvrdila, že je to horor (nebo jsem prostě jenom já jiná a díky své zálibě v hororech už čekám něco jiného?). Chybí mi tam prvky hororu.. Prostě něco děsivého a strašidelného. Zas ale nemůžu tomu upřít, že je to celkem napínavé, čte se to fakt skvěle a rozuzlení je i dost překvapující. Trochu mi vadila ta naivita některých hlavních postav, ale zas nebýt tak hloupí, nic ze příběhu se nestane, že jo.. Jednoduše je to čtivé, přečtete to raz dva. Jen to prostě není horor, ale celkem čtivý thriller.



Dokonalá manželka - J. P. Delaney

Anotace: Dokonalý život. Dokonalá láska. Dokonalá lež. Když se vzbudí, bolí ji každičký kousek jejího těla a nepamatuje si, kdo je, kde se nachází ani jak se tam ocitla, a tak ji hned napadne, že je v nemocnici - že měla těžkou nehodu. Muž sedící vedle její postele tvrdí, že je její muž. Ona se prý jmenuje Abbie, je nadaná umělkyně, vášnivá surfařka, milující matka a dokonalá manželka. A také jí tvrdí, že měla před pěti lety děsivou nehodu a jen díky tomu, že je Tim vizionář a obrovskému technologickému průlomu byla přivedena zpět z propasti. Abbie je zázrakem vědy. Ovšem když se Abbie začnou vybavovat střípky vzpomínek, zjišťuje, že její předchozí život asi nebyl tak úžasný, jak jí Tim tvrdí. Může mu věřit? A co se vlastně před pěti lety stalo?

Už je to dávno, co jsem četla něco od Delaney, tak přišla na řadu Dokonalá manželka. Upřímně, málokdy si čtu anotace dopředu, takže jsem vlastně až do rozečtení nevěděla, že hlavním tématem jsou roboti, proto jsem se po prvních pár stránkách lekla. Není to ale vůbec špatný, robotika je tu brána jen okrajově a celé je to vesměs o mezilidských vztazích. Zajímavá myšlenka robotů s lidskými vlastnostmi.. Robotická Abbie mi byla ze všech postav v knize nejsympatičtější! :D Za mě zajímavý a poutavý společenský thriller, který ke konci docela překvapil až lehce šokoval. 




Osobní asistentka - Renée Knight

Anotace: Od prvního dne je osobní asistentce Miny Appletonové jasné, co se od ní čeká. Absolutní diskrétnost. Dvacet let je Christine oddaná služebnice a tichý svědek všeho, co se v Minině životě děje. Den za dnem, rok za rokem tu Christine byla, neviditelná - sledovala, poslouchala a veškerá tajemství udržovala v bezpečí. Místo odměny se ale dočká kruté nespravedlnosti. Ovšem tak vytrvalou ženu, jako je Christine, není radno podceňovat. 

Další společenský román, od Renée Knight jsem četla už Dokonalého cizince, který byl naprosto skvělý, takže jsem se na Asistentku hodně těšila. Ale bohužel jsem zklamaná. Nemůžu říct, že by to byla vyloženě tragédie, čte se to dobře a knížka hezky zobrazuje a přibližuje prostředí asistentek a sekretářek, které se svým nadřízeným, často megalomanům, kteří si nevidí na špičku nosu, zdají neviditelného a nepovažují je za lidi. Christine mne sice chvílemi štvala a přišla mi neskutečně naivní, ale častěji mi ji bylo spíše líto. Jenže tomu chyběla nějaká jiskra a hlavně závěr jsem čekala mnohem více strhující než nakonec byl. Jednoduše mám z ní tak nějak "vlažné" pocity. Je to nemastné-neslané.. 



Jeho banán - Penelope Bloom

Anotace: Můj nový šéf má rád pravidla. Jedno z nich si ale nikdo netroufne porušit. Nesmí mu sahat na banán. Jako vážně. Tenhle chlápek je závislej na draslíku nebo co. Jasně, že jsem si na něj sáhla. A pak jsem uviděla šéfa. Možná byste tomu nevěřili, ale když se člověk dusí banánem, neudělá zrovna ten nejlepší první dojem.

Asi bych si někdy ty anotace přečíst měla, protože tady jsem byla zase úplně mimo a čekala jsem něco jiného než jsem dostala. Jako já fakt čekala samou erotickou scénu a banán v jiném slova smyslu :D Každopádně tohle je jiný, trocha erotiky je tu taky, ale je to spíš romantický příběh, tak trochu nenápadně podobný příběhu Anně a Christianovi z 50 odstínů, takže maličko klišé. Jenomže je to hrozně vtipně napsaný! Fakt mě to bavilo, čte se to snadno a rychle a vypnete u toho mozek a to člověk občas vážně potřebuje. Takže já jsem vlastně spokojená, i když uznávám, že výkvět literatury to asi úplně není.


Duchové rodiny Folcroftů - Darcy Coates

Anotace: Když jejich matka po havárii skončí v nemocnici v komátu, Tara s bratrem Kylem jdou bydlet k prarodičům, které nikdy předtím neviděli. May a Peter Folcroftovi se zpočátku zdají být vřelí a okouzlující a jejich velký dům, schovaný v horách na kraji lesa, působí idylicky. Do té doby, než se začnou dít divné věci. Poté, co bouřka přeruší telefonní vedení, se i May začne chovat podezřele. Tara s Kylem se snaží předstírat, že se svými prarodiči tvoří spokojenou rodinku, ale zdánlivě prázdný deník spolu s jednou ze zamčených místností odhalí stopy vedoucí k pátrání po neodpustitelných lžích a tajemstvích, které se k příběhu rodiny Folcroftových vážou. A duchové začínají být neklidní..

Tak jo, když Kořist nebyla dostatečně strašidelná, sáhla jsem brzy po jejich nejproslavenějších knížkách, sérii "Strašidelné domy". Ale jako.. ono ani tohle není strašidelný? Sakra! Já se ráda bojím a mám ráda tyhle tajemné duchařské příběhy, ale když ono tohle fakt ani trochu nebylo strašidelný. Já jsem se víc bála svých očekávání než samotného příběhu. Je to knížka na jeden večer, čte se to velmi rychle a je to i poutavě napsaný, ale strašidelné to není ani co by se za nehet vešlo.. Naopak je to takový celkem milý příběh se zajímavým rozuzlením a dobrým koncem. Ale samozřejmě jsem si musela pořídit i zbytek série.


Přízraky domu Carrowů - Darcy Coates

Anotace: Remy pracuje jako průvodkyně v Carrow, nejstrašidelnějším domě ve státě. Po jedné z prohlídek jí jeden z účastníků sdělí, že by rád v domě spolu s dalšími nadšenci zorganizoval dvoutýdenní pobyt. Remy souhlasí a doufá, že během něj spatří některé z nadpřirozených jevů, které místo proslavily. Sejde se osmičlenná skupina a zpočátku se zdá, že se naplní jejich očekávání se kterými do Carrow přijeli. Potom ale začne bouřka, odřízne je od okolního světa a začnou se dít podivné věci. Dveře se samy otevírají. Seance se začnou zvrtávat. Tapetou prosakuje červená tekutina. Náměsíčné médium se v noci potuluje chodbami.. Když jeden z hostů za podivných okolností zemře, Remy je donucena uvažovat o možnosti, že duch původního majitele domu, zvrácený sériový vrah, stále bloudí jeho chodbami. Jenže už je příliš pozdě na to snažit se utéct.

Po Folcroftech jsem měla trochu obavy, ale musím říct, že Carrow mne příjemně překvapilo! Tady už totiž trochu toho strašení najdete. Sice jsem nebyla vyděšená k smrti, ale chvílemi jsem trochu husinu měla a hlavně, hlavně to je strašně poutavě napsaný! Já jsem to četla jedním dechem, nemohla jsem se odtrhnout a fakt jsem se zatajeným dechem čekala, jak to celé dopadne. Trochu mne to rozuzlení překvapilo a možná maličko i nemile, chtěla jsem tam trochu toho drama zachovat.. Pár věcí mi tam celkově nesedělo i co se týče média Marjorie a tak.. Ale ve výsledku dobrý a jako jo, tohle mě bavilo!


Její třešničky - Penelope Bloom

Anotace: Jak jsem ji potkal? Gentleman se přece nechlubí. Naštěstí nejsem gentleman. Nejdřív jsem jí zaplatil za věneček (tím myslím zákusek, ale o to nejde), vzápětí jsem ji defloroval. A potom? Nechal jsem jí vizitku a odešel odtamtud jako král. Jo, dalo by se říct, že jsme si vážně padli do oka. Jak jsem potkala Williama? Přišel ke mně do pekárny, koupil si věneček, ukradl květiny z vázy - pořád netuším, co s nimi chtěl dělat - a nechal mi svou vizitku. Než vám řeknu, jak jsem s ní naložila, měla bych něco vyjasnit: William mi vstoupil do života v ten nejhorší možný okamžik. Pekařství krachovalo, můj vlezlý bývalý mě odmítal nechat na pokoji. A jen tak mimochodem jsem byla pětadvacetiletá panna, což mi mí přátelé neustále předhazovali. Vyřešit poslední z mých problémů s Williamovou pomocí by bylo jako zabít mouchu kladivem - přehnané, ale úžasné. William byl neuvěřitelně přitažlivý - byl sexy přesně tím způsobem, který ženské nutí dělat pitomé věci, a já kvůli tomu myslela na úplné šílenosti. Napadlo mě, že kdyby ji zabil William se svými nemožně vypracovanými svaly, té mouše by to ani nevadilo - a já na tom byla stejně. A tak jsem mu zavolala. Možná jsem věděla, že to není dobrý nápad. Možná jsem se řítila vstříc katastrofě. Věděla jsem, že si koleduju o potíže, když se do telefonu zasmál tím svým hlubokým sexy hlasem a řekl: Pořád mám chuť na ten váš věneček. Nabízíte donáškovou službu?

Po banánu třešničky, kde je hlavním hrdinou William bratr/dvojče Bruce z prvního dílu. Ten je snad ještě horší než Bruce a celá knížka se nese v duchu vtipkování a špičkování s Hailey. To mi možná až trochu vadilo a to jsem člověk, co podobně funguje. Ale nějak si nedovedu představit, že tímhle způsobem někdo funguje při budování vztahu. Ale tak překonala jsem to. Čte se to rychle, dějově to asi nic zajímavého a unikátního není.. Taková ta běžná romance pracháč versus holka z lidu. ALE je to strašně vtipně napsaný. Já jsem se u toho několikrát fakt chlámala nahlas. To mě na těchto jednohubkách, který přečtete za večer, fakt baví! Třešničky mne nezaujaly dějem tolik jako Banán, ale zase jsou vtipněji napsané.. 


Jeho zákusek - Penelope Bloom

Anotace: Asi si nikdo nemyslí, že mít sexy šéfa není vůbec komplikované ani matoucí. Ale musím mu odolávat jen pár měsíců. V lednu odlétám do Paříže, abych si splnila svůj sen a stala se umělkyní. Škoda, že nemůžu mít svůj zákusek a náležitě si ho užít. Zapomněla jsem se zmínit.. Můj sexy šéf byl mou školní láskou. Tak trochu. Nejprve jsem ho chtěla samou láskou umačkat. Nakonec jsem ho chtěla už jen umačkat. Teď je zpět a klidně by mohl mít na hrudi napsáno "nesahat". Jedna drobná otázka: počítalo by se, kdybych nepoužila ruce? Odpovím si sama. Ano, Emily, ty nadržená čubko, počítalo. Mimoto můj sen na mě prakticky čeká naservírovaný na zlatém podnose. Pokud se zvládnu chovat, jak mám. Byla bych naprostý blázen, abych riskovala. Taky jsem pyšná na to, jak dlouho jsem se zvládla jako blázen nechovat, a chci si svůj rekord udržet. Musím pro něj udělat akorát jednu rychlovku. Pár plakátů a několik dekorací na velkou Halloweenskou party, kterou pořádá. Pak jen odejdu od jeho snových očí a nádherného těla, sednu na letadlo a zapomenu na všechny nádherné děti, které bychom spolu mohli vyrobit. Ale tři měsíce jsou opravdu dlouhá doba...

Jedeme dál na vlně románků od Bloomové. I tentokrát je to taková jednohubka na dlouhý večer, která sice není oduševnělou literaturou, ale je to prostě zábavné a čtivé. Často máte přiblblý úsměv na tváři a občas jsem i tady smíchy zahýkala. Bavilo mě to, i když nebudu lhát, i přes sympatické postavy je to pořád dokola to samé, takže se to už napotřetí trochu ohrálo.. Navíc tady není ani jeden z hlavních hrdinů ničím nijak výjimečný.. či osobitý nebo jak to říct, takže to nemá takovou šťávu. No uvidíme, co přinese ještě Balík :D


Jeho balík - Penelope Bloom

Anotace: Jeho balík skončil v mé schránce. Uklidni se, úchyláku. V mé poštovní schránce. Jakmile jsem zjistila, co je uvnitř, uvědomila jsem si dvě věci: Patřil mému sexy sousedovi a ten měl temné tajemství. Většinou jsem se řadila mezi milovníky koček. V tom smyslu, že bych upřednostnila kočku v devíti z deseti případů. Nebylo to proto, že bych je měla nějak extra ráda, jen jsem neměla extra ráda většinu lidí. Můj soused mezi většinu lidí nepatřil. Žil v bytě naproti mně a byl to ten typ perfektně oblečeného chlapa v nóbl botách, který voněl jako reklama na Calvina Kleina a navíc to vypadalo, že ví, jak se používá dentální nit..

Čtvrtá a u nás zatím poslední knížka ze série Objekty touhy, tentokrát Balík. V hlavní roli Lilith, nejlepší kamarádka Emily z předchozího dílu (Jeho zákusek). Opět můžete čekat trochu klišodní příběh, ony jsou všechny čtyři příběhy dost na jedno brdo, ale je to taková rychlovka, u které si prostě odpočinete a čtete a čtete, až knížku přečtete ani nevíte jak.. Za mě je tenhle díl z těch všech určitě nejslabší, ale jeho přečtení nelituji, protože to prostě zabralo sotva pár hodin :D



Duch domu Ashburnů - Darcy Coates

Anotace: O tomto domě se šířily podivné zvěsti bezmála sto let. Jeho majitelka, Edith, odmítala nechat kohokoli vstoupit dovnitř a nedaleké městečko navštěvovala jen málokdy. Po její smrti zdědila dům její jediná příbuzná, Adrienne. Vše co má, je jeden kufr, dvacet dolarů a milovaný kocour. Dům je pro ni příležitost, jak začít nový život, kterou si nemůže dovolit odmítnout. Ačkoli na duchy nevěří, při zkoumání svého nového domova naráží na věci, které v ní vyvolávají neklid. Do tapet na zdech jsou vyryty podivné nápisy, v lese nedaleko domu je ukryt starý hrob a tajuplné portréty v chodbě v prvním patře jakoby sledovaly každý její pohyb. Jak odhaluje další a další tajemství domu, začíná věřit, že pověsti, které se o něm vyprávějí, mají možná pravdivější jádro, než předpokládala. Budova má chmurnou a děsivou minulost. Adrienne postupně zjišťuje, že o její život usiluje něco hluboce nepřirozeného a děsivě odporného.

Prvotina australské autorky, která vzbudila rozruch a spustila lavinu a dopřála nám tak celou sérii knížek o Strašidelných domech.. Strašně moc jsem se na knížku těšila, má i poměrně vysoké hodnocení, takže i má očekávání byla vysoká. A.. No, mám pár poznámek k tomuhle kousku. Co se týče příběhu, tak je za mě jeden z těch nejlepších, který v této sérii byl. Ovšem byl podaný tak trochu.. divně. První půlka knihy mi přišla šíleně vleklá, ale šíleně. Vážně o ničem a měla jsem fakt problém se začíst. Na to, jak byla knížka tenká a dala se přečíst rychlostí blesku, trvalo mi to věčnost. Pak ale přišla druhá půlka a ta začala někam směřovat, byla napínavá a zabavila mě. To jsem chvílemi naopak zatínala pěsti, měla dokonce husinu a pomalu ani nedýchala a čekala, jak to dopadne. Konec byl za mě trochu vlažný, asi bych čekala něco lepšího, ale zase proč ne.. Ovšem když vše zvážím a vezmu jako celek, je to za mě prostě zase jen průměr.


Drahá ženo - Kimberly Belle

Anotace: Pro Beth tenhle slunečný den znamenal něco mnohem většího než pro ostatní lidi. Byl to první den její svobody. Utíká před svým životem plným bolesti a odříkání. Nebojí se využít čehokoliv, aby se dostala do vytouženého cíle. Je jen otázkou, jestli je dostatečně silná zvládnout veškeré nástrahy po cestě. Nebo měl její manžel pravdu a Beth je k ničemu. Jeffrey se vrátil po náročné pracovní cestě domů. Předpokládal, že na něj bude čekat manželka, ale našel jen prázdný dům. Samozřejmě, že po sobě zase zapomněla uklidit. Až se jeho žena vrátí, budou si muset vážně promluvit. Ale ta facka ho vážně moc mrzí.. Marcus je vyčerpaný. V práci mají neustálý podstav, což znamená dlouhé hodiny přesčasů. Teď ještě dostal na starost ten nový případ zmizelé ženy, který má naprostou prioritu. Navrch ho manželka kolegy požádá o pomoc se synem, kterého nezvládá, a do toho všeho ještě narozeninová oslava jeho neteře, kde nesmí chybět. Sledujte jejich kroky v novém napínavém thrilleru Kimberly Belle, autorky Manželských lží. 

Tenhle typ příběhů já mám nejradši, takže jsem se na knížku těšila. Nebylo to špatný, ale víte co? Z velké části mi to přišlo jak zkopírované knížky/filmy, které už znám z dřívějška. Víc jak půlku knihy jsem v tom viděla Zmizelou a také je tu velká podoba se Sparksovým Bezpečným přístavem. Tématicky tedy pro mne nic originálního, avšak bylo to velmi čtivě napsané. Rozuzlení nebylo úplně překvapivé, dalo se vytušit, kam to celé směřuje, ale úplné finále bylo trochu nečekané, takže jsem si na své přišla, ne že ne. Je to takový ten typ thrilleru, který přečtete raz dva, nebudete se nudit, ale za pár dní po přečtení ho vypustíte z hlavy a jedete dál..


Tajemství sídla Craven Manor

Anotace: Daniel zoufale shání práci. Když mu někdo pod dveře strčí vzkaz, který mu nabízí místo správce staré nemovitosti, má pocit, že to je příliš skvělé, než aby to mohla být pravda. Když ale dorazí do Craven Manor, zmocní se ho podezření. Dveře do starobylého sídla jsou dokořán a hala je plná pavučin a suchého listí. Je zjevné, že tam už dlouhá léta nikdo nebydlí. Za dveřmi však na něj čeká obálka. Jsou v ní peníze a příslib, že dostane další. Daniel je zoufalý. Navzdory svým pochybám se nastěhuje do správcova domku za rodinnou kryptou. Podivné události a úkazy, ke kterým v sídle dochází, je rozhodnutý nebrat na vědomí. Když se ale s blikáním rozsvítí svíčka v okně opuštěné věže, Daniel pochopí, že Craven Manor v sobě skrývá příšerné tajemství.. a že je v sázce jeho život.

Další díl na sebe nenechal dlouho čekat, tentokrát Craven Manor, do kterého mi dalo celkem problém se začíst. Nemůžu říct, že by mě nebavil, ale prostě to mělo zase tak vlažný nástup, že jsem se nemohla nějakou chvíli začíst. Hlavní hrdina je sympaťák, ale možná trochu naivní (což jsou ostatně snad všichni hlavní hrdinové jejich knížek, nezdá se vám?). Každopádně nakonec jsem se rozečetla a pak už to šlo rychle. Není to špatný, už mi to sice trochu připomínalo Carrowy a Ashburn, ale zase chápu, že to je trochu okleštěná tématika a vždycky tam nějaká podoba bude. Hodnotím jako průměr.


Záhada domu Marwicků - Darcy Coates

Anotace: Žiju vedle domu, kde straší. Začala jsem mít podezření, že je s gotickým domem něco v nepořádku, když jeho rodina prchla uprostřed noci, děti s křikem a matka uplakaná. Nikdy se nevrátili, aby si odvezli nábytek. Žádná rodina tam nezůstane dlouho. Zvířata se tomu místu vyhýbají. Jednou mi připadalo, že jsem zahlédla ženskou siluetu, jak se prochází jednou z místností v horním patře.. ale to bylo nemožné - nikdo tam v tu dobu nežil. Do domu se právě nastěhovala nová majitelka, Anna. Navštívila jsem ji, abych ji před budovou varovala. Nečekala jsem, že se z nás stanou kamarádky, ale osud tomu chtěl jinak. Teď, když se dům u Marwicků probouzí, poprosila mě, jestli bych u ní nezůstala přes noc. Nikdy jsem neměla v plánu se s budovou nebo její pomstychtivou, mrtvou obyvatelkou zaplést. Teď ale musím Annu zachránit... než bude pro obě z nás příliš pozdě.

Prozatím poslední přečtená ze série Strašidelných domů (Fantoma z Blackwoodu zatím nemám). Marwickovi mají dost vysoké hodnocení, takže jsem doufala v zajímavý příběh, který vskutku dorazil a rozhodně je to jedna z těch napínavějších z této série. Navíc se mi líbí, že je pojata ne z pohledu obyvatele domu, ale sousedky, to je takové příjemné osvěžení. Ale stejně si nemůžu pomoct a něco tomu prostě chybí. Nedokážu popsat co, asi prostě to mrazení v zádech nebo nějaké to větší tajemno. Tohle je napínavé, ale v takovém docela rychlém spádu, nevím jak to říct.. No prostě ve finále je to takový ten střed.. možná lepší průměr. Čte se to dobře, ale něco tomu chybí..


Tak a tady to zase utnu a zbytek dám do pokračování.. Tímto mám za sebou 80 knížek a já tajně doufám, že do konce roku padne stovka.. Už moc času nezbývá, tak musím zabrat! Co myslíte, dám to? 

A jaké knížky jste v posledních týdnech četli vy?

6 komentářů:

  1. Četla jsem vše od Darcy Coates a nejvíc mě bavil Duch domu Ashburnů a Příběhy domu Carrowů, to jsem se chvílema bála. Kořist sice hororová nebyla, ale zase to byl pro mě přesně ten typ knihy, který jsem nedokázala odložit z ruky. Craven Manor byl takový průměr, Marwickovi mě moc nechytili, skoro žádné mrazení v zádech, čekala jsem víc a Folcrofi mi přišli možná i díky věku hlavních hrdinů čtení spíš pro puberťáky. Ale autorku jsem si oblíbila a dvě její další knížky už mám koupené.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Úplně stejné pocity, máme to hodně podobně :D Já už mám přečtené i Hlasy v bouři (nechci prozrazovat, ale mezi nejlepší se to fakt nezařadí :-/, objeví se to v příštím Přečtenu) a chybí už jen Blackwoodi , ale ty ještě ani nemám :D

      Vymazat
  2. Fakt Ti to čtecí tempo závidím, já u každé knihy strávím teď šíleně moc času.
    Beauty of pink / Knižní regál

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já se snažím, ale mám dny, kdy se ne a ne donutit tu knížku do ruky vzít.. třeba dneska! :-/ :D

      Vymazat
  3. No jako tolik knih přečíst to je mazec, závidím ti. :)
    Vítejte u Mišky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Teď už musím tu stovku doklepat! :D Ale příští rok už polevím, fakt! :D

      Vymazat

Každý komentář mi udělá obrovskou radost! Děkuji! :)