Přečteno VI/2021

Krásný den vám přeji!

Je to zase nějaký ten pátek, co tu bylo Přečteno, takže mi nezbývá než vám ukázat posledních deset přečtených kousků. V létě to čtení trochu vázlo, přeci jenom jsem spoustu času trávila spíš venku než doma s knížkou, ale přesto se tu nějaké ty knížky najdou a myslím, že vám přináším i vcelku zajímavé tipy na pozoruhodné příběhy..

Přej mi domov - Kay Brattová

Anotace: Hladový a toulavý pes. Tak to je poslední věc, kterou Kara Butterová potřebuje - starat se o další hladový krk. Stojí sama u silnice uprostřed státu Georgia, batoh na zádech a pár dolarů v kapse. Vydala se na cestu bez cíle a vlastně ani neví, co hledá. Prostě jenom jde. Ještě netuší, že ve skutečnosti hledá samu sebe a ten chlupatý a zanedbaný tulák u jejích nohou se brzy stane jejím nejlepším a nejvěrnějším přítelem. Kara se rozhodla, že opustí svůj dosavadní život, který není právě růžový. Putování z jedné pěstounské rodiny do druhé spolu s jejím dvojčetem Hanou, protloukání se životem z jednoho podřadného zaměstnání do dalšího a bezútěšné vyhlídky do budoucna - to rozhodně nevypadalo na život v bavlnce. Systém ji naučil, že nemá důvěřovat cizím lidem a že se musí postarat především sama o sebe. Její cesta se však odvíjí velmi podobně jako její život - zcela neočekávaně.

Nenáročná, letní, odpočinková četba, která sice není nijak napínavá, ale přesto mě bavila od začátku do konce. Je to road movie o mladé holce, která ztratila důvěru v lidi, díky systému, který ji od dětství "vychovával", nevěří v nezištné dobro v lidech. Její cesta do Key West pak úžasně poslouží k tomu, aby lidem zase začala důvěřovat a našla hlavně i samu sebe. Čte se to rychle, občas vám to vykouzlí úsměv na tváři, občas vás to přinutí zatlačit slzu. Sem tam mi už přišly některé myšlenky Kary trochu moc, ale kdoví, jak bych se v podobné situaci chovala a cítila já? Jednoduše je to uvěřitelné, milé a nenáročné čtení, které za sebe můžu doporučit.

Dokonalá - Gilly Macmillan

Anotace: Pro všechny, kteří ji znají, je Zoe Maiseyová - dětský génius a hudební senzace - jednoduše dokonalá. Jenomže před několika lety zavinila Zoe tragédii. Svůj trest si odpykala a teď je zase volná. Matka a otčím ji a jejího nevlastního bratra všemožně podporují v jejich nadání ke hře na klavír. Ten den je čeká životní vystoupení. O půlnoci však Zoeyinu matku naleznou mrtvou..

Tady jsem měla vcelku vysoká očekávání, ale výsledkem byl nezáživný thriller. Příběh sice začíná vcelku napínavě, ovšem postupem času to napětí, místo aby eskalovalo, tak úplně opadá. Možná za to může fakt, že je to celkem chaoticky napsané - hodně postav, pohledy do minulosti a návraty do přítomnosti. Navíc hrozně dlouhé popisy situací a myšlenek, mnohdy neskutečně únavné. Celý děj se odehrává během dvou dnů, knížka má 375 stránek a ty dva dny jsou průběžně poodhalovány všemi postavami. K tomu je většina postav krajně nesympatická až divná. Hlavně spíš ty jejich životy pro mne byly jeden velký otazník. Fakt jsem se přes některé jejich myšlenky a činy nedokázala přenést. Jako třeba mluvit o mladé holce, ještě skoro dítěti, jako o vražedkyni, mi přišlo trochu moc (ve zkratce - způsobila autonehodu, kde zemřeli její spolucestující, avšak v knížce se odhalí, jak to celé bylo). Nehledě na to, že jsem vůbec nepobrala, jak se k tomu postavili její rodiče. No prostě za mě jedno velký what? Knížka mě nebavila, konec je předvídatelný a snad všem hlavním postavám bych napleskala na hubu :D

Život ve dvou - Nicholas Sparks

Anotace: Russell Green je ve svých dvaatřiceti víc než spokojený se svým životem. Má nádhernou ženu, rozkošnou šestiletou dcerku, úspěšnou kariéru a velkým dům v Charlotte. Žije svůj sen a manželství s okouzlující Vivian je hlavním zdrojem jeho štěstí. Jenže pod vší dokonalostí začínají prosvítat neshody, a během pár týdnů se vše, co Russ považoval za samozřejmé, obrátí v prach. Bez ženy a bez práce se Russell snaží postavit znovu na nohy a postarat se o dcerku. Ukáže se, že být tátou na plný úvazek je největší výzva, kterou kdy v životě poznal.

Světe div se, narazila jsem na knížku od Sparkse, ze které nejsem úplně odvařená! A tohle je ona. Heleďte, ono svým způsobem je to zase takové to romantické počteníčko, ovšem v tomhle případě mě ten příběh nijak nenadchl. Tak nějak mi tam nepřišlo nic zajímavého, celé to bylo předvídatelné a zbytečně dlouhé (500 stran) a hlavně úplně nejvíc mě iritovaly hlavní postavy. Russell je na chlapa neskutečný uplakánek a trubka. Jasný, ne každý chlap je Bivoj, ale tohle je prostě fakt měkkota na entou, která pořád jen fňuká a stěžuje si, až jsem občas obracela oči k nebi :D Ještě horší je jeho bývalka Vivian. No ta je pro změnu náladová, protivná a vyloženě zralá na tečku mezi voči, člověk se v ní nevyznal, což zas bylo zajímavý, ale prostě jsem zuřila, jenom když jsem o ní četla. No a teď tahle nesourodá dvojka tvoří rodinu? Chudák ta malá. Russellovi rodiče jsou taky tací podivíni, Emily je zase až moc hodná. Jediná normální mi přijde Russellova ségra Marge a její vztah k Russellovi je moc pěkně vykreslený a obdivuhodný. No každopádně, tahle knížka mi přijde tak trochu o ničem, zdlouhavý, únavný, pořád jen rozebíraný pocity,.. Jsou to sice běžné životní situace, což je zas aspoň uvěřitelné a někdo se v nich určitě najde, ale prostě 400 stránek tam není nic, co by vás na tom mohlo bavit. Až úplně ke konci tomu dodal Sparks šťávu. Nakonec mě tedy přeci jen dostal a rozbrečel, ale trvalo to.. Celkově však za mě průměr a asi nejslabší knížka, co jsem od něj četla. 

Náš dům - Louise Candlish

Anotace: Náš dům je psychologický thriller, který čtenáře udržuje v neustálém napětí a nejistotě. Do domu Fi Lawsonové se ze záhadného důvodu stěhují cizí lidé. Co se děje a jak k tomu došlo? Příběh se postupně skládá - částečně i z vyprávění samotné Fi pro investigativní podcast Oběť, částečně z dopisu na rozloučenou jejího bývalého manžela Brama. Za tajemným prodejem domu se skrývá víc, než je vidět na první pohled. Ve zdánlivě bezpečném a harmonickém prostředí středostavovského předměstí na jihu Londýna se rozjela hra, ve které zdaleka nejde jenom o majetek.

Musím říct, že tohle bylo příjemné překvapení a i když to nebylo dokonalé, tak mě to bavilo. Vyprávění exmanželů o tom, jak nehezky umí i po letech člověk, kterého si myslíte, že znáte, překvapit :D Knížka mě bavila, od začátku jsem byla v lehoučkém napětí a zaskočená, i díky uvěřitelnosti, kam to směřuje a co se může snadno a rychle stát, pokud jste jako hlavní hrdina Bram, trošku blbci. Možná to bylo chvílemi zbytečně zdlouhavé, dalo by se to asi i o sto stránek zkrátit a pak by to působilo tak nějak uceleněji a napínavěji. Takhle se bohužel stalo, že velké zvraty nebyly překvapivé a daly se prokouknout o něco dříve, avšak samotný konec byl naprosto skvěle vymyšlený a já si vlastně doteď trochu lámu hlavu, jak to teda autorka vlastně myslela a jak to celé sakra dopadlo?! Za mě jeden z těch lepších thrillerů, co jsem v poslední době četla.

Počátek - Dan Brown

Anotace: Robert Langdon, harvardský profesor symbologie a náboženské ikonologie, přijede do ultramoderního Guggenheimova muzea v Bilbau, aby se zde zúčastnil významného oznámení - odhalení objevu, který navždy změní tvář vědy. Pořadatelem společenského večera je čtyřicetiletý miliardář a futurista Edmond Kirsch, jenže se díky svým oslnivým supermoderním vynálezům a odvážným předpovědím stal celosvětově uznávanou osobností. Kirsch, který před dvěma desetiletími patřil k prvním Langdonovým studentům na Harvardu, se chystá zveřejnit přelomový vědecký objev, který zodpoví dvě ze základních otázek lidské existence. Po zahájení společenské akce Langdona a několik set dalších hostů zcela uchvátí velmi originální prezentace, mnohem kontroverznější, než si Langdon původně představoval. Pečlivě naplánovaný večer se najednou promění v chaos a hrozí, že Kirschův vzácný objev bude navždy ztracen. Langdon je v bezprostředním ohrožení nucen učinit zoufalé rozhodnutí, aby z Bilbaa unikl...

Tak jo, nebudu lhát, že po fiasku s Infernem (jediná knížka, kterou jsem nedokázala napoprvé dočíst a vracela jsem se k ní až po letech), jsem tuhle knížku nějaký čas oddalovala a dost jsem se jí bála.. Ovšem úplně zbytečně, protože tohle mě naprosto pohltilo! Otázkou zůstává, nakolik to bylo kvalitou knížky a nakolik faktem, že jsem teď schopná číst cokoliv, ale celkově se mi Počátek prostě líbil a byl za mě napínavější a čitelnější než Inferno. Opět Robert Langdon, můj idol, a jeho pletky s uměním, historií, zákonem i ženami.. Jak to ten Robert dělá, že se vždycky do něčeho zaplete zároveň s nějakou půvabnou ženskou? :D Když si to tak vezmu, tak je to v podstatě už ohraná písnička a osnova příběhu je stále stejná, ale v tomto příběhu už nejde tolik o historii jako o budoucí otázky, což je příjemné oživení, i když Robert tu své zaměření moc neuplatní. Každopádně je to od začátku do konce nabité napětím, často je to sice průhledné a vy víte dopředu, co přijde, ale stejně jsem četla jedním dechem a přelouskala tuhle bichli asi za čtyři dny. Mám radost, že to tak šlo a Dan tomu zase dodal jiskru, která mi v Infernu i Ztraceném symbolu chyběla.. 

Slepí ptáci - Ursula Poznanski

Anotace: Dva mrtví v salcburském kempu. Ona uškrcená, on zastřelený. Že by čin zhrzeného milence? Zdá se ale, že ti dva neměli vzájemné kontakty. Nebo je první dojem mylný? Salcburské duo vyšetřovatelů Beatrice Kasparyová a Florin Wenninger sleduje stopy, které mrtví zanechali na internetu. Najde je na facebooku, kde oba byli členy skupiny, kde se publikují básně plné temných poselství o strachu a smrti. A pak zemře další z milovnic poezie..

Zase po nějaké době klasická detektivka a musím říct, že to nebylo špatný. Takhle, jsou i mnohem lepší kousky, má to trochu vleklejší příběh a chvílema dost hluchá místa, která by nebyl problém přeskočit, ale díky tomu, že hlavní hrdinka Bea vyšetřuje případ spíše na základě instinktu než důkazů, to má trochu takový ten punc tajemství, kdy vy víte, že se něco děje, ale nejste si jistí co. A to mě baví! Zároveň jsem ale zažila s rozuzlením menší zklamání. Čekala jsem něco trochu poetičtějšího než kdo a co za tím ve skutečnosti stojí. Celkově bych hodnotila jako trochu lepší průměr.

Šelma - Andrew Mayne

Anotace: Profesor bioinformatiky Theo Cray nemá nejlepší ráno. Automat na led nefunguje, a navíc se mu do motelového pokoje dobývá policie. Že je hlavní podezřelý z brutální vraždy své bývalé studentky, se však dozví, až když je jeho účast na otřesné události vyloučena. Zdá se totiž, že mladou dívku v montanských lesích rozsápal medvěd. Jenomže profesor Cray je díky svému povolání zvyklý vidět vzorce tam, kde ostatní nacházejí jen chaos. A tak si všimne něčeho, co ostatní přehlédli. Něčeho nepřirozeného. Něčeho zjevně provedeného lidskou rukou. Theo pochopí, že tohle zvěrstvo nespáchalo žádné zvíře, nýbrž člověk, a že to rozhodně neudělal poprvé. A protože mu policie nevěří, začne mu být jasné i to, že je zřejmě jedinou osobou, která může zabijáka zastavit. Theo je sice lépe obeznámený s digitálními kódy a mikroby než s vyhodnocováním forenzních důkazů, nyní však musí uplatnit všechno, co umí, na zcela novou oblast výzkumu. A udržet se přitom o krok napřed před nebezpečně vynalézavým sériovým vrahem.. v jehož existenci nevěří nikdo kromě něho.

Mayne je jeden z těch autorů, který se skloňuje snad všude, takže jsem měla velká očekávání a díky tomu zároveň i velké obavy, že to dopadne podobně jako třeba s Driscollovou nebo Tudorovou, a já budu akorát zklamaná.. ALE vážení! Do háje, tohle mě neskutečně bavilo! Jo, rozjezd je tedy dost pomalý a prvních padesát stránek byste klidně mohli oželet, ale jak se to rozjede, tak to frčí a já chvílemi úplně nedýchala, jak jsem byla napnutá a držela Theovi palce. Nemohla jsem se odtrhnout a četla jsem jedním dechem a znovu jsem se uvolnila až na konci, který mimochodem zůstává otevřený a to dost nejistě a nevědět, že jsou další díly, trochu mě děsí :) Rozuzlení zápletky bylo možná zbytečně rychlé a trochu až moc akční, ale k danému případu a situaci to až tak šíleně nevyznělo a prostě.. za mě fakt super detektivka. Theo je sympatická postava, líbí se mi jeho odlišné vědecké myšlení a trochu neohrabané jednání. Užila jsem si to neskutečně a hned jsem se s radostí vrhla na další díl..

Hračkář - Andrew Mayne

Anotace: Profesor Theo Cray se kvůli podezřením, která ho obklopila po smrti jeho někdejší studentky, a skandálním spekulacím poté, co byl zabit její vrah, nemůže vrátit ke svému univerzitnímu výzkumu. Pokouší se tedy začít nový život v jiné oblasti, ale téměř proti své vůli je vtažen do dalšího nevyřešeného případu. Zoufalý otec pohřešovaného dítěte, jehož úřady odmítají vyslechnout a odnikud se mu nedostává podpory, se obrátí o pomoc na Thea. Jediné stopy představují dětské kresby a městská legenda z chudinské čtvrti o bytosti přezdívané Hračkář. Aby Theo odhalil, co se za Hračkářem skrývá, musí odsunout stranou všechno, co mu říká věda, a vydat se do světa, v němž mají sny a noční můry stejnou váhu jako skutečnost. A čím hlouběji se do případu noří, tím zjevnější je, že za tím může být dalekosáhlé spiknutí - a nejspíš má i další oběti.

Na scéně opět Theo, který je mi neskutečně sympatický a líbí se mi, že to není běžný vyšetřovatel zločinů, ale trochu až "šílený" vědec, který se ke zločinu dostává tak trochu náhodou a řeší je velmi neortodoxně. Tedy v Hračkářovi už úplně o náhodu nejde a možná díky tomu to trochu ztrácí na kouzle, ale pořád je to nahodilejší než v dalším díle. Každopádně Hračkář je tématicky hodně zajímavý až to rve srdce. Skloubí se tam fakt nechutný případ, který je zkombinovaný s ještě nechutnější dávkou politikaření. Té je tam tedy zbytečně moc, ale jako opět jsem to celkem zhltla. Konec teda trochu rychlý a mírně odfláknutý a prvních padesát stránek o ničem, než se to zase rozjede.. Na Šelmu už to sice nemá, ale pořád dobrý.

Teorie vraždy - Andrew Mayne

Anotace: Bioinformatik a lovec sériových vrahů Theo Cray dostane od FBI neoficiální nabídku vyšetřit podivnou dvojnásobnou vraždu. Došlo k ní na místě, kde zabiják, kterého Theo odhalil dříve, pohřbíval své oběti. Policie jako podezřelého zadržela forenzního technika, ten ale nikdy dříve neměl sklony k násilí, navíc je v šoku a na nic si nevzpomíná. A na skenu jeho mozku se objeví něco zvláštního. A abnormálního. Doktor Cray záhy zjistí, že se na místech činu pohybuje záhadný muž - muž, který je stejně geniální jako on sám...

A do třetice Mayne. Autor mě v prvních dvou dílech fakt bavil, takže jsem neváhala pustit se do třetí knížky a bohužel, tady už dochází k velké změně a zlomu. Zatímco předchozí díly mají šmrnc, jsou plné neortodoxních vyšetřovacích metod a Theo jede jak drak napříč protivníkům, ať už vrahům či samotné policii, tak tady to nějak vázne. Policie pořád jede to svoje a prostě si nenechá poradit a pomoct, ok, to mě štve, ale zase dobře pro Thea, bez toho by to nemělo to kouzlo, kdyby mu všichni zobali z ruky, ale tenhle případ je prostě jedna velká nuda. Hrozně se to vleče a táhne, jsou v tom hluchá místa, místo rozjezdu po padesáti stránkách tady přišlo nějaké "vzrůšo" až po první stovce.. a tak nějak.. jsem to přečetla bez nějakého zaujetí. Konec rychlý, takový nijaký.. Rozhodně z těch tří dílů nejslabší a oproti Šelmě to není ani z poloviny tak dobrý.. Snad ten poslední bude lepší.

Co oči nevidí - Betsy Reavley

Anotace: Když sedmnáctiletá dívka Deborah, která se mezi svými vrstevníky netěší velké oblibě, potká šarmantního a pohledného Larryho, mladík ji naprosto okouzlí a Deborah mu beznadějně propadne. Problém vězí v tom, že Larry je jedno velké tajemství. Poté však městem otřese série brutálních vražd, které na všechno vrhnou stín. Zatímco se její svět pomalu rozpadá, začíná Deborah milovaného muže podezírat ze strašlivé zrady. A zároveň s tím si uvědomuje, že k záchraně jejich manželství budou potřeba oběti. Poutavý psychologický thriller Co oči nevidí ukazuje, co se může odehrávat za zavřenými dveřmi, a připomíná nám, že k nejhorším zločinům často dochází mnohem blíže k domovu, než bychom si kdy byli ochotni připustit.

Vážení, tahle knížka mě zase jednou vážně dostala. A nejvíc mi bere dech, že je to podle skutečné události.. Hlavní hrdinka Deb je tak trochu nemotora, neohrabaný a maličko neschopný člověk do života, který začíná fungovat a žít až tehdy, když pozná svého manžela Larryho. Deb tedy vypráví o jejich začátcích a společné cestě, která ne vždycky byla příjemná.. Vyprávění je poutavé, možná bych řekla, že ze začátku až trochu moc důkladné, zatímco od druhé půlky knížky je to zase dost zrychlené, ale v pozoru vás knížka udržuje od začátku. A vy čekáte zradu a zvrat.. Já na to byla připravená a měla jsem tušení, ovšem když pak došlo k odhalení, stejně jsem byla úplně v šoku. A ten konec? Rozsekal. Tohle mě fakt bavilo. Od začátku do konce se tam něco děje, čte se to rychle, nedá se odtrhnout a fakt mě to dostalo. Jedna z nejlepších knížek letošního roku.

Tentokrát tedy považuji lov za úspěšný. Tento měsíc hned několik knížek, které za to vážně stály a já tak jsem nadmíru spokojená. Tak co to bude příště? :) Čeká tu vážně spousta nových knížek.

Dejte mi vědět, zda jste něco z toho četli a co pěkného jste během léta stihli přelouskat vy! :)