neděle 28. ledna 2024

TOP KNIHY 2023

Krásnou neděli!

Po neplánované týdenní pauze vás opět vítám u nového videa, kde se spolu tentokrát podíváme na knížky a trochu si shrneme knižní rok 2023. Že už to není taková hitparáda jako roky předešlé je asi jasné, ale i tak bych si shrnutí nemohla nechat ujít, protože knížky jsou moje druhá největší vášeň hned po kosmetice.. A protože se tu s vámi v průběhu roku o své postřehy také vždy dělím, neochudím vás o to.. 


Zatímco předchozí dva roky jsem při rodičáku atakovala počtem přečtených knih stovku, v tom loňském už to bylo mnohem rezervovanější a nedosáhla jsem ani na svůj cíl 50 titulů. Sice těsně, ale nedopadlo to. Proti mě hrálo hned několik faktorů, kromě menšího množství času na čtení také fakt, že jsem neměla tak šťastnou ruku při výběru a jednoduše se mi četlo hůř. Tak snad to dopadne aspoň letos, protože cíl si nechávám stejný - knižní padesátku. 

Vybrat z těch 47 přečtených titulů nějaké fakt dobré, bylo docela náročné, protože většinou šlo vážně o průměrné až podprůměrné příběhy.. Ale pár velmi výjimečných knih jsem našla, některé z nich příběhově tak silné, že na ně jen tak nezapomenu.. 


I když romantika tvořila přesně půlku všech přečtených knížek, najít tam kousky k doporučení, bylo dost těžké.. Mám tu tedy jen jednoho zástupce, respektive jednu zástupkyni - autorku, jejíž romány mě baví a ráda si je přečtu znovu. Nemyslím nikoho jiného než Monu Kasten, jejíž romány mají sice mladé hrdiny a hrdinky, ale působí na svůj věk vyspěle a jejich příběhy mne do jednoho moc bavily. Čte se velmi dobře, k hlavním postavám si vytvoříte pouto raz dva a jednoduše je to fajn romantická oddechovka. Ze všech nejvíc se mi líbil díl Cítit znovu, jehož hlavní hrdinka Sawyer mi byla tak nějak blíž než ostatní, takže jsem se do toho snáz ponořila..

Zbytek už je z kategorie thrillerů, krimi a dramat, nečekaně. Prvně musím vypíchnout krimi thriller Strašák od Franka Goldammera, který je naprosto perfektní zejména díky umístění do Drážďan roku 1944. Díky válečnému konfliktu a bombardování na pozadí kriminálně zápletky to má prostě šmrnc a nenudila jsem se ani na vteřinu. I k tomu postaršímu inspektorovi jsem hned měla sympatie.. Prostě perfektní. Překvapil mne i autor Riley Sager od kterého jsem četla již několik příběhů, ale Zamkni poslední dveře byl za mě (zatím) nejlepší z nich. Hodně mne zaujala zápletka a i když jsem brzy odhalila o co v příběhu jde, držela jsem hlavní hrdince palce a četla téměř bez dechu.. 

Dvě knížky mne úplně odrovnaly psychicky a jen tak na ně nezapomenu.. Obě spojují děti a násilí na nich, což je samo o sobě záruka toho, že to bude síla, takže pokud jste slabší povahy, tak pozor na to. Mne obě dvě absolutně dostaly. Prvně thriller (naštěstí smyšlený) Křehkost od Betsy Reavley, který je o únosu malé Hope a její rodině. O zoufalosti, která rodinu ovládne v takové chvíli.. Za mě neskutečně silný příběh, který je podpořen ještě kapitolami právě unesené Hope. Závěr mě pak naprosto rozsekal, až jsem u toho brečela jako želva. A i když jsem únosce odhalila téměř okamžitě, příběh mne naprosto strhl. Druhá knížka je pak ještě větší peklo, protože se jedná o životopisný příběh Jestli to řekneš. Jde o vyprávění vzpomínek třech holek, které byly v USA na dvě desítky let oběťmi týrání, mučení a zraňování vlastní matky. Bohužel nezůstalo jen u nich, zašlo to tak daleko, že se v knížce řeší hned několik úmrtí. A je to fakt tak neskutečně silné, že jsem to chvílemi vážně nechápala a absolutně nedávala a to jsem na skutečné zločiny zvyklá a mám něco nakoukáno a načteno.. Gregg Olsen to sepsal poutavě a i když rozhodně nejde o nic hezkého, nepustíte knížku z ruky, protože vás žene zvědavost zjistit, jak to všechno dopadlo.. 

Na závěr pak objev loňského roku, kterým se stal autor Chris Carter. Není pro každého, protože jeho příběhy jsou skutečně morbidní. Krve a brutalit je tady víc než je zdrávo.. Ale čte se to tak dobře, že jsem obě knížky zvládla za týden a to i přes fakt, že nesnáším paperbacky :D Zápletky v jeho příbězích jsou zajímavé, hlavní hrdina detektiv Robert Hunter je sympaťák od prvních stránek a je tu hezky naznačeno množství mravenčí policejní práce.. Jednoduše super a prvními dvěma knížkami - Dvojitý kříž a Popravčí, jsem založila sbírku jeho série :D Oba příběhy mne zaujaly, oba si doteď perfektně pamatuji, i když obvykle dějové linky dost rychle zapomínám.. Takže to je vážně co říct.. až tolik mne to zaujalo :)


Tak tolik ke knižnímu roku 2023 a teď už jedeme dál. Snad bude letošní rok úspěšnější a za rok si tu shrneme a představíme více knížek :)

Jak se dařilo číst v loňském roce vám? Jaké knížky se zařadily mezi vaše topky?

2 komentáře:

  1. Popravdě, je to trochu paradox, ale já jsem za loňský rok přečetla tak málo knížek, že z nich ani nedokážu vybrat žádnou, co mi uvízla v paměti. Jako, asi jsem četla knížky, co se mi líbily a bavily mě, to ne že ne, ale prostě jsem je dočetla, položila a za pár dní/týdnů už se mi skoro vykouřilo z hlavy, o čem byly.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, to chápu a takhle to mám tak se 2/3 titulů :D Opravdu to musí být terno, aby mi aspoň základní dějová linka uvízla :D A opravdu jen u velmi dobrých knížek (pro mne) si pamatuju třeba jména postav i nějaké detaily.. :D

      Vymazat

Každý komentář mi udělá obrovskou radost! Děkuji! :)