Krásný den vám přeji!
Vítám vás u dalšího knižního článku. Týden se s týdnem sešel a já tu mám další desítku přečtených knížek. V pořadí již šestý tohoto roku. Jak to vypadalo v srpnu z počátku nadějně, tak se to nakonec pokazilo a ke konci se knižně dařilo méně a se začátkem září a nástupem do školky se čtení tuplem zpomalilo. Ale věřím, že s podzimem se to zase trochu zlepší a já dočtu alespoň tu hromadu, co se mi tu letos nakupila :D
Začít znovu - Mona Kasten
Anotace: Allie Harperová se kvůli studiu stěhuje do Woodshillu a touží po jediném - začít znovu od začátku. Proto se jí úplně nelíbí, když jí nezbyde nic jiného než spolubydlet s arogantním grázlíkem. Kaden White je sice neuvěřitelně atraktivní, ale se svým potetovaným tělem a nestydatým chováním také ten poslední, s kým by Allie chtěla sdílet byt. A k tomu ještě hned na začátku vymyslí seznam pravidel, z nichž to nejdůležitější zní: V žádném případě spolu nikdy neskončíme v posteli! Allie si však záhy uvědomí, že Kaden toho v sobě skrývá mnohem více, než si původně myslela. A čím lépe se navzájem poznávají, tím těžší pro ni je odolat vzájemné přitažlivosti.
Tak jsem se pustila do další romantické série, tentokrát pro mne prvotina od Mony Kasten. A hned na úvod mohu říci, že to určitě není poslední! Začít znovu je velmi pěkně zpracovaný příběh o druhých šancích, složitých začátcích v životě mladých lidí, kteří již za sebou mají mnohé těžké životní situace a neví, jak s nimi naložit. Vlastně je to klišé a není to příběhově nic světoborného, ale čte se to příjemně a snadno a plyne to tak na pohodu, že vás to vlastně baví, i když tu osnovu znáte.. Místy jsem měla pocit, že se to zbytečně cyklí a opakuje, ale vlastně mi to nijak nevadilo. Špičkování mezi Kadenem a Allie mě bavilo a neslo se to ve veselém duchu a s takovým jiskřením mezi nimi, že jsem byla zase úplně naměkko a natěšená na šťastný happyend. Za mě příjemná oddychovka, ze které jsem dostala přesně to, co jsem čekala - romantiku jako hrom a nenáročný příběh.
Věřit znovu - Mona Kasten
Anotace: Ona se vzdala lásky. On se ale nikdy nevzdá jí. Ve chvíli, kdy Dawn potká Spencera, ví, že je ztracená. Spencer je sexy, vtipný a okouzlující - zkrátka její typ. Přesněji, byl by její typ, kdyby se Dawn nerozhodla držet se dál od všech kluků a pochybných vztahů.
Hned po prvním díle jsem se pustila do druhého, kde jsou hlavními hrdiny nejlepší přátelé Allie a Kadena z první knížky. Dawn a Spencer byli už v prvním díle velmi sympatičtí, takže jsem se těšila na jejich příběh a jelikož tehdy to mezi nimi jiskřilo, bylo jasné, že to bude zase záživné povídání. No, nebudu lhát, první díl mě bavil o něco víc a i když Spencer je velký sympaťák a každý by si takového chlapa (i jako kamaráda) mohl přát, tak zlobivý a arogantní Kaden byl prostě zábavnější :) Dawn je také sice milá holka, ale úplně šíleně mě štvala její "zabedněnost" ohledně vztahů a lásky. Občas jsem měla chuť s ní zatřást :D Ovšem nakonec se vše v dobré obrátí a tihle dva sympaťáci najdou společnou řeč a cestu svými životy.. A to je to, co od toho chcete. Příběh o lásce, romantice a šťastný konec a to tady dostanete všechno. Samozřejmě už plánuji další díl(y).
Ne tak úplně soukromé e-maily Coco Pinchardové - Robert Bryndza
Anotace: Seznamte se s Coco Pinchardovou, představitelkou nové rom-com série od Roberta Bryndzy! Jaké to je, když po čtyřicítce začínáte úplně znovu? Je to prdel.. Coco byla až do vánočních svátků šťastná manželka a matka (před chvílí) dospělého syna, která si splnila svůj největší sen - vyšla jí první kniha. U vánočního stromečku se měla sejít celá velká šťastná rodina a Coco se těšila, jaké skvělé věci ji další rok přinese. A pak to šlo všechno do háje. Namísto vysněného šperku dostala Coco od manžela iPhone a za pár dnů je právě telefon skoro to jediné, co jí ze starého života zbylo. Z něj teď píše svým přátelům e-maily o tom, co se všechno v jejím "novém" životě děje. A o tom, jaké to je, když si musíte život poskládat úplně jinak. Ještě že zbyl Coco nadhled a smysl pro humor..
Robert Bryndza pro mne byl dosud autor skvělých detektivních příběhů, ale konečně jsem se dostala i k jeho humornému vyprávění o Coco Pinchardové. Za sebe tedy můžu říct, že to bylo vtipné a zábavné od začátku do konce! Chvílemi jsem se smála nahlas nad situacemi, kterým Coco čelí, jindy mi za ní bylo smutno a nebo jsem pocítila vztek, když jí někdo vypekl. Je to příjemně plynoucí storka vyprávěná přes e-maily psané svým přátelům, což je zase trochu něco jiného než je obvyklé. Bavilo mě to a přečetla jsem to během chvilky a už se těším, až se začtu do pokračování jejího příběhu :)
Loutkové divadlo - M. W. Craven
Anotace: Sériový vrah mučí a upaluje lidi zaživa. Nezanechává žádné stopy a policie je bezmocná. Média ho přezdívají jako Upalovač. Když je jeho jméno nalezeno vyřezané na ohořelých zbytcích třetí oběti, zdá se, že pomůže jen jediný muž. Washington Poe, suspendovaný detektiv, je povolán zpět do služby, o kterou ale už vůbec nestojí. Neochotně se spojí s brilantní, ale pro běžný život absolutně nepoužitelnou analytičkou Tilly Bradshawovou, a tento nesourodý pár odhalí stopu, kterou běžné oko nevidí. Jak počet nalezených těl stoupá, Poe si uvědomí, že ho případ vtahuje víc, než je mu milé. A brzy zjistí, že jsou i horší muka než hořet zaživa..
Jeden unavený detektiv mimo službu a velmi náročný případ, se kterým si nikdo neví rady. To je příležitost Washingtona vrátit se zpátky do hry. Já se na tuto sérii hodně těšila, ale musím uznat, že jsem z počátku měla hodně velký problém. Je to takové typicky britské krimi, které je trochu pomalejší a línější.. Něco jako vraždy v Midsomeru - dvě hodiny nic a pak bum bác, finále a konec zvonec. Ale jsou to knížky s velmi zajímavými a zapeklitými případy, které to zachraňují a oživují. Na tomto díle jsem si na styl psaní zvykla a u Černého léta už to šlo potom samo. Případ v Loutkovém divadle vypadá "jednoduše", ale je mnohem komplexnější a složitější než se zdá. Skrývá v sobě opravdu hodně a některé následky se táhnou i do pokračování, zejména co se politikaření týče.. Není to nejlepší krimi, co jsem četla, ale Tilly i Washington jsou sympatičtí hrdinové a když jsem si zvykla na styl psaní, bylo to vlastně dost fajn.
Černé léto - M. W. Craven
Anotace: Tilly a Poe jsou zpět - při policejním vyšetřování, které dostává Washingtona Poea do velkých potíží. Před šesti lety sehrál jako policejní důstojník v Cumbrii velkou roli v případě vraždy dcery slavného šéfkuchaře Jareda Keatona. Ačkoli její tělo nebylo nikdy nalezeno, Poe byl přesvědčen, že keaton zabil svou osmnáctiletou dceru Elizabeth v restauraci, kterou společně vedli. Porota souhlasila a Keaton byl odsouzen na doživotí. Nyní se ale žena, která se prohlašuje za Elizabeth Keatonovou, přihlásila místnímu policejnímu důstojníkovi. Jak se mohl Poe tak mýlit? Nebo nemýlil? Je stále přesvědčen, že měl o Jaredovi Keatonovi, okouzlujícím psychopatovi, pravdu. Ale s tolika důkazy, které se hromadí proti původnímu vyšetřování, je jeho práce těžší, než by si dokázal představit. Když však má na své straně Tilly, šance by se měly překlopit v jeho prospěch. Poe se chystá pracovat svým vlastním jedinečným způsobem a doufá, že najde chybu v Keatonově zjevně dokonalém plánu. Práce v momentě, kdy věci začínají pro Poea vypadat zvlášť bezútěšně, se Černé léto doopravdy projeví, a to díky mazané práci s příběhem. Centrem dění je opět Cumbria, která v autorových rukou žije i dýchá a je důležitou součástí příběhu.
Jak jsem psala už výše, některé následky prvního dílu se přelévají i sem, takže všechno se točí mnohem více kolem politikaření, což mi trochu sráží ten zážitek z případu. Každopádně mohu říci, že příběh - případ - je tady fakt velmi povedený. Zapeklitý, složitý a unikátní. Jediný, komu se může podařit ho rozluštit, je Washington, kterému to vlastní lidé stěžují, jak jen to jde. Přijde mi to mnohem svižnější než první díl. Nebo možná je to díky tomu, že už jsem byla zasvěcená prvním dílem do stylu psaní, kdoví. Četlo se mi to prostě lépe a bavilo mne to mnohem více. Takže jsem zvědavá i na další díl, který se rozhodně chystám dokoupit.
První, která zemře - Victoria Jenkins
Anotace: Jedné horké letní noci spadne mladá žena ze střechy a zemře. Na tichou ulici je přivolána vyšetřovatelka Alex Kingová. Oběti Keiře Northové bylo dvacet let, byla šťastná a bezstarostná. Její smrt vypadá jako nehoda, ale na koberci je rozbité sklo a svědek zaslechl hádku. Je možné, že ji chtěl někdo zabít? Keiřini přátelé se nezdají tak nápomocní, jak by Alex čekala, a pitva odhalí, že Keira skrývala tajemství: byla v pátém měsíci těhotenství. Alexův tým brzy pochopí, že všichni Keiřini nejbližší přátelé mají tajemství, za jehož uchování by byli jistí lidé schopní i zabít. Jakmile si Alex uvědomí, že Keira by mohla být jen první obětí na dlouhém seznamu, její vodítka ji zavedou k vlastnímu prahu. Alex se musí potýkat se svými démony - dokáže chytit vraha, než zemře někdo další?
V sérii od Jenkinsové jdu trochu v opačném pořadí, protože jsem začínala trojkou a teď jsem přečetla dvojku.. Za mě je tedy tento příběh mnohem záživnější než Děti ohně, rozhodně se mi to četlo lépe. I když zase nemůžu říci, že bych neznala i zajímavější případy. Postupně to však eskaluje, odhaluje se jedno tajemství za druhým a ubíhá to. Alex a Chloe jsou sympatické a i jejich osobní příběhy a starosti jsou lidské a hodí se do příběhu. Za mě fajn, i když nemohu říci, že by se konalo nějaké wow a upřímně říkám, že za pár týdnů asi zapomenu, o čem to bylo..
Přítelkyně - Michelle Frances
Anotace: Laura má zdánlivě všechno, co si může přát. Úspěšnou kariéru, bohatého manžela a pohledného talentovaného syna Daniela. Ten se jednoho dne seznámí s Cherry a bezhlavě se do ní zamiluje. Od té chvíle se Lauře začne život hroutit pod rukama. Objevila se tahle okouzlující dívka v Danielově životě náhodou? Jaká tajemství skrývá? Vlivem tragických okolností se Laura uchýlí k nestoudné lži, která bude mít pro všechny zúčastněné nedozírné následky.
Tak jo, tohle bylo něco! Knížka má tedy šíleně pomalý a unavený rozjezd. Přibližně prvních sto stránek bylo dost o ničem a jen velmi zlehka se rozjíždí příběh dvou žen, které se nebojí tvrdě intrikovat. Vážení, ač jsou tady intriky zahnané do extrému, stojí tahle knížka za to, protože po první třetině knihy to dostane spád a pak už to jede. A vy se přistihnete, že fandíte jedné nebo druhé a čekáte, co zas která ze sokyň vymyslí. Obě mi šly chvílemi na nervy a byly na tečku mezi oči, ale stejně jsem víc fandila Lauře :D Každopádně skoro se zatajeným dechem jsem čekala na rozuzlení a finále, které bylo poměrně velké, i když mohlo být i lépe rozpracované, vzhledem k tomu, že jinak má kniha přes 400 stran.. Ale bylo to napínavé, čtivé a já jsem si to užila na 100%.
Myslela jsem, že tě znám - Penny Hancock
Anotace: Na čí stranu se postavíte, když na tom opravdu záleží? Když Julesina dcera Saffie obviní Hollyina syna Saula z šokujícího činu, je to vůbec poprvé, co je dlouholeté přátelství těchto dvou žen ohroženo. Nic Holly nepřesvědčí o tom, že je její syn vinen. Jules má na druhé straně třináctiletou dceru, která je už nějakou dobu očividně traumatizovaná. Zatímco se obě přítelkyně snaží vše vyřešit v klidu a bez policie, vyplouvají na povrch další odhalení. Všechno, co doteď obě považovaly za pravdu, se otřásá v základech, a jejich přátelství je čím dál křehčí. Když jedno z dětí zmizí, nabírá celá situace mnohem temnější obrátky. Komu vlastně můžou věřit? Holly a Jules zjišťují, že lidé kolem nich jsou jiní, než jací se zdáli být. Dokonce i ony samy. Přátelství versus mateřství. Čemu dají přednost, když jde do tuhého?
Příběhově to pro mne není úplně originál, něco podobného jsem už četla, ale musím říct, že i přes pomalejší začátek, jsem se poměrně rychle začetla. Bylo jasné a předvídatelné, že se situace vyhrotí a nějak jsem tušila, kam to celé směřuje. Ale i tak jsem čekala, co a jak, takže mi to poměrně rychle ubíhalo. Chvílemi jsem nad některými situacemi kroutila očima, ale na druhou stranu jako matka dítěte chápu ve většině situací jednání obou matek - kamarádek Holly a Jules a je zajímavé sledovat, jak podobná situace poznamenává nejen jejich přátelství, ale také vztahy s dětmi, partnery, lidmi v okolí.. Za mě to nebyla nejlepší knížka roku, ale přečíst se rozhodně dala.
Kdo o tom ví? - Lesley Kara
Anotace: Astrid Phelpsové je dvaatřicet a po letech, kdy se ne zcela úspěšně živila jako scénografka, se snaží začít znovu - a především vypořádat se závislostí na alkoholu, která ji už o dost připravila. I když by si to všechno představovala úplně jinak, nastěhuje se po návratu z londýnské léčebny ke své střízlivé, bohabojné matce v poklidném přímořském městečku Flinstead. Když se seznámí se sympatickým mladíkem Joshem, zdá se, že i ona možná dostane novou šanci. Všechno ale není tak růžové, jak by mohlo vypadat, protože někdo ví o jejím dřívějším životě víc, než by si přála, a chce, aby zaplatila za své hříchy. Kdo by ale mohl znát její nejtemnější tajemství?
Druhá knížka této autorky a za mě osobně mnohem lepší. Fáma mi přišla celkem nezajímavá a fakt mi trvalo se do ní začíst a přečíst ji, ale tady to šlo samo! Astrid má tajemství, které nikdo nezná a doufá, že ho nikdo nikdy ani znát nebude, ale víte jak to se lhaním a tajemstvími bývá.. Astrid se někdo snaží psychicky terorizovat a ona se musí zamyslet nad tím, kdo po ní jde a k tomu se snažit zůstat střízlivá, i když ji to stojí veškeré síly. I přes to, že to není nejakčnější příběh a hodně se omílá problém alkoholismu, bavilo mě to. Možná právě ten psychologický rozbor abstinujícího alkoholika tomu dodával šmrnc. Snad jen škoda, že jsem poměrně rychle odhalila, kdo je strůjcem teroru, což se mi postupně jenom potvrzovalo.. Ovšem rozuzlení stálo za to a četlo se to poměrně dobře, takže nakonec můžu říci jen: spokojenost.
Sedm dopisů z lásky - Sinéad Moriarty
Anotace: Každý rok na narozeniny své milované dcery Izzy píše Sarah dopis. Nyní je Izzy právě sedm let a Sarah zjišťuje, že je těhotná. Slibuje Izzy, že s příchodem bratříčka bude jejich rodina konečně kompletní. Když však Sarah o několik měsíců později zkolabuje, má Izzy pocit, že bezpečný život skončil. V sázce je všechno - život Sáry i nenarozeného bratříčka. Sáře dochází čas a rodina se musí rychle rozhodnout. Překonají Sářini nejbližší zármutek a hněv, aby mohli udělat to nejlepší rozhodnutí? Mohou si vzájemně odpustit?
Na závěr dnešní desítky pak ten nejnáročnější příběh. Rodinné drama, které vás dojme k slzám, to je Sedm dopisů z lásky. Stejně jako Dobrá matka je to příběh plný emocí, životních cest a osudů. Tentokrát je to o Sarah, kterou v jejích 34 letech při druhém těhotenství potká mozková smrt. A přesto v ní stále žije její třináctitýdenní vytoužený syn. A rodině nastává dilema: odpojit Sarah od přístrojů nebo dát šanci dosud nenarozenému miminku, kterému stále bije srdce? Nahlédnutí do hlavy a srdcí hned několika členů rodiny Sarah je opravdu srdcervoucí. O tom, jak podobná nečekaná situace zamává s celou rodinou, ale také společností. Je to psané velmi podrobně, lidsky, ale počítejte s tím, že je to neskutečně dojemné a budete potřebovat kapesník. Několikrát jsem to nevydržela a slza ukápla.. Za mě krásný a bohužel i hodně smutný a bolestivý příběh. Pokud jste četli Dobrou matku nebo máte rádi příběhy Jodi Picoult, tak tohle se vám bude líbit. Tedy dá se o podobně založené knížce říci, že se líbí? Asi ano, na papíře.. Ale v životě bych to zažít nechtěla! Ale i takový je život a člověk si díky podobným příběhům zase jednou uvědomí, jak se má vlastně dobře..
Tak a tím máme další desítku za sebou a já mám tím pádem načteno 60 knížek. Tak snad se ještě aspoň jedna desítka do konce roku zadaří..
Dejte mi vědět, zda nějakou z knížek znáte? A co jste na konci prázdnin a v září stihli přečíst vy?
Monu Kaste jsem si naprosto zamilovala :)
OdpovědětVymazatBeauty of pink / Knižní regál
Jako je to takové.. jednoduché a nenáročné, všechno na jedno brdo.. ale čte se to fakt dobře a taky mě to prostě baví! :D
VymazatMě ty knihy od Mony Kasten z edice ..znovu moc neoslovily, takové průměrné lovestory, možná, kdyby mi bylo o deset let méně, tak bych se na to dívala jinak, ale teď už jsem si na to kdovíproč přišla nějaká přestárlá:-D Ještě tedy mám sérii Zachraň.., ale něco mi říká, že ani tímhle si u mě autorka nešplhne. A pak První, která zemře, ta mě celkem bavila.
OdpovědětVymazatTo máš pravdu, ono je to prostě takové jednoduché a nenáročné čtení, kde se pořád řeší to samé dokola.. Ale já mám tento rok nějaké období, kdy přesně tohle potřebuju, takže jsem spokojená :D Teď už jsem zase přešla na thrillery, ale už mi zase nějaká nenáročná romantika chybí :D
VymazatAhoj, všechny knihy jsou mi povědomé. Já naposledy měla v ruce Chatu ve Švýcarsku od Caplinové a teď se chystám na novou Sepetysovou.
OdpovědětVymazatJako nebudu lhát, Caplinovou mám vysoko na seznamu a na její příběhy z celého světa si dělám zálusk! :D Očekávám od toho také nenáročnost pro odpočinek u čajíčku při dlouhém zimním večeru :D
Vymazat