Přečteno I/2022

Krásný den vám přeji!

Už je to pár týdnů, co jsme tu měli poslední Přečteno! Jo, nebudu lhát, jde to od začátku roku pěkně ztuha! Zatímco ke konci roku jsem lámala svoje rekordy a pročítala jednu knížku za druhou, od ledna jsem v útlumu. Pár dní jsem si musela dát voraz a hned na to jsem se zařekla, že prvně přečtu knížky, které mi tu leží nejdéle. A i to je důvod, proč to jde tak pomalu. Nejen, že tu čekaly ty nejtlustší svazky, ale i knížky, které jsem tak nějak podvědomě odkládala a nechtělo se mi do nich.. Naštěstí už mám první desítku za sebou a dnes se o ni s vámi podělím, i když nebudu lhát, na nějaký povedený titul jsem si musela chvíli počkat. I ten tu ale najdete, takže jdeme na to!

Smrtelný hřích - Lisa Jackson

Anotace: Pamatujete si na film Sedm? Tento thriller jde ještě dál.. Detektiv Montoya se už roky pohybuje mezi lidmi stojícími na špatné straně zákona, díky čemuž ztratil jakékoli iluze, ale zato získal hroší kůži. A tu teď bude potřebovat, protože v New Orleans se objevil vrah, který jako by zabíjel pro vlastní potěšení. Nezanechává po sobě stopy ani vodítka, zato své oběti usmrcuje po dvou. A zjevně v tom hodlá pokračovat. Abby Chastainovou pronásledují stíny minulosti. Před dvaceti lety utekla z města, protože k tomu měla velmi dobrý důvod, ale teď je zpátky a nemůže se zbavit pocitu, že ji kdosi sleduje. K pohodě jí nepřidá ani detektiv Montoya, který se domnívá, že právě ona představuje klíč k vypátrání oněch děsivých vražd. Mohly by skutečně nějak souviset s léčebnou pro duševně choré, kde před lety došlo k nepředstavitelným zločinům? A je možné, že ve zchátralých zdech ústavu stále číhá lidský predátor? Zatímco dvojic obětí přibývá, Montoya a Abby postupně odstraňují nánosy prachu z dávných událostí a začíná jim docházet, že pro vraha minulost ještě neskončila. Že totiž ještě neztrestal všechny, kteří se v jeho očích dopustili smrtelného hříchu. A možná se dokonce domnívá, že trest zasluhuje i ctnost...

Knížku mám bez papírového přebalu a mám ji dlouho, takže se nelekejte toho jak vypadá. Na příběh to však nemá žádný vliv. Příběh láká na film Sedm, což je jeden z mých nejoblíbenějších, takže jsem byla zvědavá. Má ale skoro 500 stran, což přiznávám, byl důvod, proč jsem ji i nechávala chvíli čekat :D A že to chvíli bylo docela náročný čtení, protože to má hrozně vleklý start. Přibližně dvě stě stran se tam toho moc neděje. Vyšetřování se rozbíhá hned od začátku, ale přišlo mi to fakt nezáživné. Sice je to až lehce tajemné, svoji roli tam hraje starý blázinec, takže to nese v několika momentech až prvky hororu, ale i tak mi to prostě trvalo déle než jsem se dostala přes půlku k té záživnější části. Hlavní hrdinové jsou dost sympatické postavy, jen ten románek mezi nimi chvíli působí lehce lacině. Ale zas to i trochu zpestřuje případ. Zločince jsem odhalila celkem brzo, takže velké překvapení se v závěru nekonalo, ale četla jsem se zaujetím, jak to celé dopadne. Nebylo to špatný, postavy jsou tu celkem důkladně propracované a to je taky fajn, ale četla jsem i lepší detektivky.

Nevinný - John Grisham

Anotace: Dospívající Ron měl na počátku sedmdesátých let minulého století předpoklady stát se největším hrdinou malého oklahomského městečka Ada. Jeho vytoužená baseballová kariéra ale nakonec skončila téměř dřív, než začala, a Ron se se ztrátou toho, co miloval na světě nejvíc, nedokázal vyrovnat. Pět let poté, co v prosinci 1982 kdosi v jejím adském bytě brutálně znásilnil a zabil mladičkou servírku Debbie Carterovou, jsou Ron a jeho kamarád Dennis Fritz na základě zcela nevěrohodných a vykonstruovaných důkazů z tohoto činu obviněni a posléze i odsouzeni: Dennis na doživotí, Ron k trestu smrti. Zlomený a s duševní chorobou marně bojující Ron musí projít peklem cely smrti... Přestože se Grisham vyhýbá jakýmkoli spekulacím a často jen úsečně zaznamenává chronologii jednoho zmařeného života, jeho kniha má neobyčejně sugestivní vyznění. Nevěřícný údiv nad tím, jaká míra policejní zvůle může v jedné z kolébek demokracie dolehnout na bezmocného jedince, bude pravděpodobně ve čtenáři jen umocňovat tázání po tom, co vlastně rozhoduje o konkrétním lidském osudu a za jakých okolností či zda vůbec má člověk šanci se své sudbě vzepřít...

Literatura faktu není moje silná stránka a musím říct, že i s touto knížkou jsem měla z počátku co dělat. Asi polovina knihy byla hlavně o předchozím životě Rona a dalších účastníků, což mi přišlo dost podrobné a vleklé, místy až zbytečné. Ale ve chvíli, kdy došlo k procesu a Ron aniž by tušil, co se kolem něho děje, stále víc a víc zabředával do potíží, už jsem ani nedýchala. Normálně jsem chvílemi nevěřícně koukala, jak je vůbec možné dojít k takovému nespravedlivému výsledku/odsouzení bez důkazů. A byly i momenty, kdy mě to tak vytáčelo, že jsem byla vzteky bez sebe. Neskutečný. Fakt neskutečný. Šťastný konec tady nehledejte, protože i když byli Ron i Dennis nakonec propuštěni, škody byly napáchány. Na nich i jejich rodinách a blízkých. Hnus, velebnosti. Kdo by řekl, co všechno je možné v jedné z nejvyspělejších zemí světa, že jo. Pominu-li fakt, že jde o literaturu faktu a není to prostě psané románově, takže se to čte trochu hůř, je to zajímavý příběh, který si zaslouží být vyprávěn jako odstrašující příklad. 

Dexter je mrtvý - Jeffrey Lindsay

Anotace: Dexter mnoho let pokoušel osud a žil dvojím životem - jako policejní analytik krevních stop, manžel a otec, a na druhé straně jako sériový vrah specializující se na jiné sériové vrahy. Ale nic netrvá věčně. Je paradoxně obviněn z vraždy, kterou nespáchal, a skončí ve vězení. Nyní ztratil vše - svou ženu, děti i důvěru sestry Debory. Jeho poslední nadějí je bratr Brian, který jej dostane z vězení a začne uskutečňovat temný plán, aby Dextera očistil a zachránil před fanatickým detektivem Andersonem. Zpočátku vše vypadá slibně a do případu se vloží i agenti FBI. Ale pak se věci zvrtnou a rozpoutají se přímo krvavá jatka. 

Miluju Dextera a kromě toho, že jsem viděla seriál, jsem četla i všechny (teda aspoň myslím, že všechny) předchozí knížky. Ale tak nějak jsem tušila, že tohle bude šílený a pořád se mi do tohoto dílu nechtělo. A víte co? Měla jsem pravdu. Tohle už je tak strašně šílená slátanina, že mě to fakt nebavilo. Dobu se tam nic neděje, vlastně skoro celý díl se tam nic neděje. Kromě klasického vraha Dextera, jehož Temný pasažér se tady nestihl ani probudit, tu je i nějaká zápletka s drogovým kartelem. Bratr Brian je zpět. A je to prostě blbost. Absolutně vůbec mě to nebavilo a upřímně už ani teď, pár hodin po přečtení, netuším, jak to skončilo. Ouvej. Ale nevadí, aspoň si zachovám v hlavě to seriálové zpracování.

Šílené výčitky - Liane Moriarty

Anotace: Pedantská účetní Erika a bohémská violoncellistka Clementine toho mají společného jen málo, ale přesto jsou prakticky odjakživa nejlepší kamarádky. Jenže zatímco bezdětná Erika by pro Clementine strčila ruku do ohně, nábožně lpí na každém slovu své kamarádky a s oblibou jí radí, jak vychovávat dcery, Clementine se do téhle role nechala kdysi vmanévrovat svou soucitnou matkou a po většinu času jí ta její otravná obdivovatelka pořádně leze na nervy. A pak je jednoho krásného, slunečného dne pozve obě i s jejich manžely, Samem a Oliverem, Eričin soused na grilování. Co se na nějaké obyčejné garden party mohlo přihodit tak strašného, že teď všichni litují, že pozvání přijali? A hlavně - čí je to vina?

Moriarty je hodně oblíbená autorka a vídám ji všude okolo, takže bylo jen otázkou času, než nějaká její knížka přistane v mojí knihovně. Sedmilhářky mám už dlouho na seznamu a byly tuším i zfilmované. Já začala knížkou Šílené výčitky a teda úplně nevím, zda jsem udělala dobře, protože mě to absolutně vůbec nebavilo. Čte se to sice rychle a nějak jsem se na tom nezasekla, ale kdyby to mělo trochu záživnější děj, tak bych to asi zvládla mnohem svižněji. Tady se půl knížky dohadujete, co se na té párty stalo a pak půl knížky jen s hlavními hrdiny dumáte nad tím, co se stát mohlo a jak přijmout následky.. No nevím, nějak jsem se do toho nedokázala dostat a prostě mě to nezaujalo. Opět jeden z těch příběhů, který bude brzy zapomenut.. 

Poslední výročí - Liane Moriarty

Anotace: Sophii táhne na čtyřicet, a ačkoliv je taková optimistka, že podle své kamarádky Claire nevidí sklenici zpola, ale úplně plnou, už i ji začínají trochu znervózňovat biologické hodiny a nová známost je přitom v nedohlednu. Neudělala chybu, když tak lehkovážně pustila k vodě Thomase, nejhodnějšího muže, jakého kdy poznala? Sophie začíná mít pocit, že její život uvízl na mrtvém bodě, když jednoho dne zjistí, že jí Thomasova mazaná prateta z Ostrova počmáraných blahovičníků ve své závěti odkázala něco tak nečekaného, že tím Sophii jako pohádková kmotřička obrátí život úplně naruby. Grace je krásná ledová královna a má všechno, o čem kdy snila: manžela, který ji miluje, a čerstvě narozeného syna. Jak se s tím ale vypořádá, když vidí, jak se Sophie na oba toužebně dívá? Veronice se v životě nic nedaří a na všechny má dopal. Nejvíc na pratetu Connii za to, že umřela a že do své závěti zahrnula zrovna Sophii! Veronika je odhodlaná závěť napadnout a hnát celou "kauzu" až před nejvyšší soud. A taky vyřešit záhadu Ostrova počmáraných blahovičníků a napsat o tom knihu!

Další Moriarty a ani tato nebyla bohužel žádná sláva. Možná mi přišla o něco svižnější a nic mě tam tolik neotravovalo jako u Výčitek ty odkazy na grilovačku. Ale zase tajemství/zápletku, jsem odhalila hned na začátku a pak už jsem četla jen nenáročný rodinný příběh. Taky jsem si z toho moc neodnesla a za chvíli zapomenu, o co tam šlo. Hlavní hrdinka Sophie mi však byla sympatičtější a vlastně i ty ostatní vedlejší postavy, ale to je asi tak vše. Nijak mne ani tohle nenadchlo. Naštěstí se to čte rychle, ale znovu už to číst nepotřebuji. 

Podraz - Sandra Brown

Anotace: Strhující romantický thriller, kde všechno je jinak, než jak se na první pohled jeví, a cokoli vyjde najevo, odhalí další temnou lež. Když na sebe Jordie a Shaw pohlédnou v zastrčeném baru, přeskočí jiskra. Ale každý z nich je tam z jiného důvodu. Ona přišla, aby se něco dozvěděla o svém bratrovi. On přišel, aby ji na objednávku zabil...

Sice jsem to přečetla vcelku rychle, ale bohužel další ze série knížek, která mne nenadchla. Téma mne nijak nezaujalo, romantická story mezi Jordie a Shawem je taková.. plochá. Celkově je to takové bezemoční a nijaké. Pro mě rozhodně ne romantické. Prostě jsem četla, četla, četla. Pak konec a nic. Konec mne nijak zvlášť nepřekvapil. Prostě nějakých čtyřistapadesát stran absolutně o ničem. Nebavilo mě to, nic mi to nedalo. Brzy zapomenu. Sandra Brown není žádným nováčkem, má těch knížek požehnaně, tak snad jsou ty ostatní lepší. Možná ji časem dám ještě jednu šanci a zkusím přečíst něco z těch starších, ty jsou prý lepší. Uvidíme. 

Velké maličkosti - Jodi Picoult

Anotace: Ruth je zkušená sestra pracující na novorozeneckém oddělení. Svého syna vychovává sama, neboť je vdovou po válečném hrdinovi. Nyní stojí před soudem, protože ji obvinili ze smrti novorozence - syna bílého amerického fašisty. Ruth je totiž černoška. Je však v tomto případu důležité, jakou má kdo pleť? Nebo je to jenom zástěrka pro předsudky a přesvědčení, které řídí životy nás všech?

Nebudu lhát, do téhle se mi taky moc nechtělo. Má přes pět set stran a já jsem se děsila, jak to bude vypadat. ALE knížka byla naprosto skvělá! Příběh je opravdu strhující a poutavý. Absolutně mě během krátké chvíle pohltil, že jsem vůbec nevnímala, jak stránka za stránkou ubývá. Musím říct, že tam byla jistá podobnost s knížkou Nevinný, alespoň co se procesu týče, takže to bylo trošku jako deja vu, ovšem tohle je klasický román, takže se to čte o mnoho příjemněji. A hlavně téma rasismu tady je tak dokonale nastíněné a fakt skvěle podané, že vás to úplně ochromí a překvapí, když si uvědomíte, jak hluboce zakořeněný tento problém je. Je to vykreslené z obou stran tak, aby bylo vidět, že nic není černobílé a nemůžu jinak než chválit. Pět set stran uteklo jako voda a já bych klidně zvládla i dalších dvě stě. Nenudila jsem se ani trochu a rozhodně mohu doporučit.

Půlnoční slunce - Stephenie Meyerová

Anotace: Příběh Stmívání Edwardovýma očima. Osudové setkání Edwarda Cullena a Belly Swanové obrátilo oběma život vzhůru nohama. Až dosud jsme jejich dramatický vztah znali jen z dívčina vyprávění, ale teď nadešel čas na Edwardův pohled. Co vše jeho shledání s nevinnou Bellou způsobilo? Jaké pocity ho ovládly? A jak mohl následovat své srdce a  zároveň svou lásku stahovat do světa plného nebezpečí? Nejslavnější upíří romance se vrací v temně velkolepém stylu a má pořádně nabroušené špičáky. 

Že jsem fanouškem Stmívání víte, takže vás asi úplně nepřekvapí, že jsem nemohla minout Půlnoční slunce. Dokonce jsem kdysi četla i tu část, která před lety unikla na internet. Příběh tedy znám, takže jsem věděla do čeho jdu. Ovšem.. Nevím, čím to je, jestli mými přibývajícími léty a tím, že jsem ze ságy trochu vyrostla (i když ji miluju pořád, aby bylo jasno!), ale tohle mi dalo vážně zabrat. Jedná se v podstatě o přepsaný první díl ságy, ale oproti Stmívání z pohledu Belly, má tohle o tři sta stran navíc. Jasné, já chápu, že je Edward jako upír vnímavější, takže tu bude více jeho pocitů a myšlenkových pochodů. ALE sedm set stran jeho myšlenek, obav a strachů už je i na mě vážně moc, jsem taky jen člověk. Bože, já už chvílema myslela, že umřu, jak mě to nebavilo. Četla jsem jen proto, že jsem chtěla pochytat informace, které třeba ve Stmívání nebyly (například příběhy z minulosti členů jeho rodiny) a hlavně to mít za sebou. A ještě jeden detail mi solidně kazil dojem a to neskutečné množství chyb, které v knížce bylo!!!! Tak strašně moc překlepů, ale i hrubek(!) jsem v žádné knížce ještě neviděla. Jak kdyby knížka vůbec neprošla korekturou. Strašný. Ač tedy nerada, tak Půlnoční slunce hodně zklamalo.

Vyvrhel - Gilly Macmillan

Anotace: Nejlepší kamarádi Noah a Abdi se od sebe nehnou ani na krok. Jenže když je v bristolském Feeder Canalu nalezen Noah v bezvědomí, Abdi nechce - nebo nemůže - říct, co se stalo. Detektiv Jim Clemo si odbyl povinné volno, které mu šéfová naordinovala po posledním případu, a vrací se do práce. Má prošetřit tuhle nešťastnou nehodu. Jenomže nic není, jak se zdá, a to, co vypadalo jako klukovina, která se zvrhla, se mění ve veřejnou bitvu. Noah je Brit, Abdi do Bristolu s rodinou přišel ze Somálska. A napětí mezi místními a uprchlíky prudce narůstá. Na pozadí strachu a nenávisti bojují dvě rodiny o své syny. A hlavně: chtějí znát pravdu. Nikdo z nich nemá tušení, jak daleko budou muset zajít, jakým démonům budou muset čelit a jakou bolest si vytrpět. Protože pravda bolí.

Bohužel stejně jako Dokonalá, mne ani Vyvrhel nijak nenadchl. Má podobně pomalejší rozjezd a tak nějak se tam dlouho nic zásadního neděje. Dvě třetiny je to jen takové rozkoukávání a nic, až posledních padesát stránek přichází spád a zase je všeho moc najednou. Ale četla se dobře a po všech těch knížkách, které jsem nemohla přelouskat, byla tato příjemným odlehčením. Problematika uprchlíků mi přišla zajímavá (a nyní je i velice aktuální), a i když je to ve výsledku jen průměr, tak jsem si ji vlastně užila. 

Pohřběte své mrtvé - Louise Penny

Anotace: Únorový Québec ovládly tuhé mrazy a zimní karneval, každoroční svátek plný radovánek. Armand Gamache sem však přijel v rozpoložení, které může být stěží protikladnější - na návštěvě u svého mentora se pokouší vyrovnat s tragickými následky jednoho vyšetřování, s vlastním selháním, s výčitkami svědomí. Vyhledává klid a noří se do historie města zaznamenané ve starých spisech místní knihovny. I toto zdánlivě bezpečné útočiště se však změní v místo činu a vrátí Gamache k jeho práci vrchního komisaře místní Sureté. Ve sklepě knihovny je nalezen mrtvý muž. Důležitý muž. Muž, jenž znal tajemství staré stovky let.. A je tu ještě jeden zločin, který nedává Gamachovi spát. Vražda poustevníka ve Three Pines, z níž usvědčil svého přítele Oliviera. Nechyboval náhodou i v tomto případě? Kolik bolestných ran bude muset Gamache otevřít tentokrát, aby mohl navždy pohřbít své mrtvé?

Já nevím proč, ale z téhle detektivky jsem měla tak trochu respekt a obavy, maličko jsem se bála, že to bude zdlouhavější a náročnější čtení. A ono to tak napůl vlastně bylo. Příběh se odehrává v Kanadě, což je pro mě díky jejímu uspořádání velká neznámá a jelikož tady se řeší i rozdělení a spory mezi Angličany a Francouzi, občas to moje mozkové závity zahřívalo. Ale je to tak příjemně napsané, že i přes vážnost situací a občasným složitostem, se mi to četlo tak nějak "zlehka". Hodně na atmosféře dodává to prostředí zimního, zasněženého města, které je tam hezky popsáno. A Gamache, který i přes psychické soužení a fyzické vyčerpání, působí tak sympaticky, stejně jako detektiv Beauvoir ve druhé příběhové linii, že mi hned oba nějak přirostli k srdci. V podstatě se dá říci, že detektivní zápletka je tady vedlejší a řeší se tu spousta traumat a otázek z minulosti, ale musím říci, že i když jsem předchozí díly nečetla, nebyla jsem nijak extrémně mimo a bavilo mě to. Takže za mě fajn a vlastně úspěch. Sice to není nejnapínavější čtení, ale čtivé to je a já si u toho parádně odpočinula. Nebudu se do budoucna bránit ani dalším knížkám autorky. 

Tak první letošní desítka za námi! Já doufám, že v dalších týdnech a měsících se bude dařit lépe a přečtu toho zase o něco víc :D A že bude hlavně můj výběr lepší. Nebudu lhát, tohle bylo až na výjimky dost úmorné.. 

Četli jste něco z dnešního výběru? A jaký byl váš knižní start?