Přečteno X/2021

Krásný den vám přeji!

Vítám vás u posledního Přečtena roku 2021! Dnes se můžete podívat na posledních deset knížek minulého roku, které mi dali dohromady vysněné číslo 100 přečtených knih. Jupí. Chvíli jsem nevěřila, že to dopadne, ale nakonec jsem to měla celkem dobře vypočítané a 30. 12. dočetla poslední stránku. Uf. Pak následovalo pár dní bez čtení, protože jsem toho měla docela plné brejle, ale teď už se do toho zase dostávám, takže se určitě můžete těšit na tuto rubriku i v tomto roce. Ale zpět k té poslední desítce.

Hrob pro mého manžela - Catherine Steadman

Anotace: Erin je dokumentaristka a Mark investiční bankéř s velkými plány. Vášnivě zamilovaný pár se po svatbě vydá na kouzelné líbánky v ráji na Bora Bora. Při společném potápění v průzračném moři však najdou něco, co jejich životy obrátí vzhůru nohama. Novomanželská idylka se rázem změní v nekonečné lhaní a boj na život a na smrt.

Knížka začíná hodně pozvolna a první půlka mi přišla naprosto o ničem, pak se to naštěstí zlomilo a začíná to být trochu záživnější. Ale že by to bylo nějaké terno, to asi ne. Navíc Erin a Mark mi přišli dosti zvláštní lidé, kteří v některých ohledech působili strašně jednoduše a naivně. Tématicky to bylo zajímavé, částečně mi to připomínalo film Do Hlubiny, i když ke konci už to bylo jiné. Budu-li upřímná, neponechala ve mně knížka žádné hluboké dojmy a určitě se brzy stane, že zapomenu o čem to bylo :D 

Mengeleho děvče - Viola Stern Fischerová & Veronika Homolová Tóthová

Anotace: Skutečné osudy mladé židovské Slovenky, která byla svědkem nejhorších osvětimských hrůz. Kniha popisuje její život v prvorepublikovém Lučenci, anexi Maďarskem a stále se zhoršující situaci Židů. Nakonec je Viola se svou rodinou poslána na transport. Na rozdíl od jejích příbuzných si jí všimne nechvalně známý dr. Mengele a Viola se stává jedním z jeho "děvčat" - skupiny žen a dívek, na kterých byly prováděny nejrůznější experimenty. Její vítězství nakonec nespočívá "pouze" ve skutečnosti, že přežila, ale i v tom, že navzdory všemu dokázala založit rodinu a mít děti.

Tuhle knížku pasuji na nejnáročnější knihu roku. Hlavně psychicky nejnáročnější. Knížek o holocaustu mám přečtených několik, ale tahle se mi vryla do paměti rozhodně nejvíc. Často jsou knížky hodně románově zpracované, že v nich to obsažené zlo nepůsobí tak dramaticky a bolestivě, ale tady je to jiné. Je to vzpomínková kniha bez příkras a  kudrlinek, přičemž všechny útrapy jsou psané do nejmenších detailů a naprosto syrově, takové jaké byly. Pár situací mi vehnalo slzy do očí, rozbušilo srdce a vepsalo se do paměti. Bolestivě. Občas si říkám, jak bylo všechno, co se dělo v koncentrácích vůbec možné.. Proč s tím nikdo nic nedělal, proč si to Židé nechali líbit? Tady najdete alespoň nastíněnou odpověď. Viola píše o tom, co se ji nejen stalo, ale i co si ona i její rodina myslela. A proč to mohlo zajít tak daleko, jak zašlo.. Za mě velmi propracovaná knížka, která je podaná tak, aby se čtenář začetl, ale nesklouzlo to k románové podobě. Pokud máte rádi téma holocaustu, rozhodně doporučuji. Ale pozor, opravdu to není nic pro slabé nátury. Chvílemi jsem měla co dělat.

Pacient - Sebastian Fitzek

Anotace: Před rokem zmizel malý Max Berkhoff. Jen únosce ví, co se s ním stalo. Ten je však hospitalizovaný na uzavřeném psychiatrickém oddělení se zvýšenou ochranou a mlčí. Maxovu otci zůstává jediná cesta, aby se dozvěděl pravdu. Sám se stane pacientem na psychiatrii.

Fitzekův Pacient musel padnout ještě v tomto roce. Přečtení netrvalo dlouho, čte se to opět rychlostí světla a kromě zajímavého námětu, vás čeká spousta napětí a velkolepé finále. Každou chvíli je tu nějaký zvrat, že se vám z toho bude motat hlava. A opět, i přestože jsem prozíravá a díky náznakům už jsem tušila zradu, jsem byla na konci dost mimoň. Dobrý. Prostě fakt dobrý! Fitzek umí psát takovým stylem jako nikdo jiný. Příběh sice úplně uvěřitelný není, protože to by musela být všechno fakt podivuhodná shoda náhod, ale jeho příběhy miluju. Jen si občas říkám, že tenhle člověk musí být taky solidně ujetý, vzhledem k tomu, že co knížka, to nějaká vyšinutá zvrácenost. Tady mne ten inkubátor fakt dostával.

Sedm barev krve - Uwe Wilhelm

Anotace: Tři vraždy za tři měsíce. Tři ženy. Tři vzkazy, v nichž vrah podává svědectví o sedminásobném "uzdravení". Berlínská policie je pod tlakem. Náhle vražedná série končí a všichni na ni postupně zapomínají. Pouze státní zástupkyně Helena Faberová je přesvědčená, že to vše je jenom začátek. O rok později je brutálně zavražděna čtvrtá žena a Helena se vydává po stopě zabijáka, který si říká Dionýsos. Závod s časem se mění v boj o přežití. Další obětí totiž má být právě Helena. Dionýsos se nevzdá, dokud nebude "uzdravena" i ona...

Byla to vcelku neobvyklá kriminálka nejen tím případem, ale také prostředím německé policie, o čemž nečtu moc často. Trochu mi trvalo než jsem se zorientovala, jak v tom všem figuruje státní zastupitelství, což tomu nedodávalo moc na atraktivitě. Navíc je to bohužel psaný hrozně vlekle a nezáživně. A to mě štve, protože pojmout podobný případ by se dalo fakt zábavně. Ale u mne se nedostavily žádné emoce, žádné napětí.. tak nějak s vlažným pocitem jsem to přečetla a dočetla a po pár dnech už jsem si musela připomenout, o čem to vlastně bylo.. Takže jednou stačilo.

Dívka pod hladinou - Andrew Mayne 

Anotace: Nový dobrodružný thriller od autora bestselleru Šelma! Sloan McPhersonová je ve vodě jako doma. Její otec je lovec pokladů a ona sama se potápí od dětství. Jednoho dne se však ocitne nejen v roli svědkyně, ale zejména podezřelé. Zrovna když je ve vodě, někdo do kanálu hodí zavražděnou mladou dívku, kterou kdysi znala. Kolegové od policie teď sledují každý její krok - a vrah taky! Stopy vedou k drogovému kartelu, kterému právě zmizelo půl miliardy dolarů a dokumenty, usvědčující zkorumpované soudce a politiky. A tyhle peníze a důkazy chce každý: kartel, policie i federální bezpečnostní složky.. Sloan má sice s potápěním spoustu zkušeností, ale pokud si nedá pozor, nepřátelé ji stáhnou pod hladinu už napořád...

Po Šelmě a Hračkáři, kteří mne neskutečně bavili, jsem se strašně těšila i na nový případ, který nemá nic společného s Theem - profesorem z předchozí série. Sloan je taky celkem sympatická hlavní postava, ale musím říct, že příběh a knížka jako taková mi nepřišla ani z poloviny tak záživná a zajímavá jako právě Šelma. Už u dalších pokračování po Šelmě šla kvalita knížek trochu dolů, ale tohle je vážně hodně slabý průměr. Nijak mne neuchvátil případ, způsob vyšetřování a průběh.. a ani ten konec nebyl ono. Celkově to bylo takové dost o ničem. Vím jistě, že to Mayne umí líp, tohle za mě bylo značně neuspokojivé..

Fáma - Lesley Kara

Anotace: Svobodná matka Joanna se z Londýna přestěhovala do přímořského městečka, kde chce začít nanovo. Aby se lépe seznámila s místními, rozhodne se přihlásit do čtenářského kroužku. A právě zde bez nějakého rozmyslu vypustí, co se doslechla: že prý zde žije žena, která jako mladá zabila malého chlapce. Pro ospalé městečko je to velké sousto a jeho obyvatele začnou okamžitě spekulovat, o koho se jedná. A brzy se také začnou navzájem obviňovat.. Mimořádně vyzrálý a do poslední stránky napínavý debut plný falešných stop pro všechny fanoušky Liane Moriarty, Paula Hawkins a Shari Lapeny.

Fáma mi hodně připomínala knížku Rodina odvedle, kterou jsem četla někdy začátkem roku. V podstatě je to taková oddychová kniha lehce šmrncnutá dramatem. Děj rychle plyne, přečteno budete mít do pár hodin, ale zároveň se nejedná o nic u čeho byste museli sedět přikováni napětím do posledního řádku. První půlka byla úplně nudná, druhá půlka už byla trochu "akčnější", i když taky žádná sláva. Moc napjatá jsem nebyla a nepřekvapilo mne ani rozuzlení, protože jsem všechno stihla odhalit o mnoho dřív. Tak nějak mi to přišlo do očí bijící. Osobně mi přišla knížka dost taková nemastná - neslaná, ničím mě neuchvátila a určitě zas za pár dní zapomenu o čem byla.. 

Spřízněná duše - Nicholas Sparks

Anotace: Hope Andersonová stojí na své životní křižovatce. Je jí třicet šest, s přítelem chodí již šest let a svatební plány jsou v nedohlednu. A aby toho nebylo málo, její otec těžce onemocněl. Hope se proto rozhodne, že stráví týden na rodinné chatě v Severní Karolíně, aby připravila dům na prodej, a zároveň si vezme čas, aby se zamyslela nad svou budoucností. V tu chvíli míří do Severní Karolíny také Tru Walls, kterému přišel dopis od jeho údajného otce, jenž by právě tady měl žít. Tru se tedy rozhodne, že odjede ze Zimbabwe, kde se živí jako safari průvodce, a odhalí všechna tajemství, jež obklopovala jeho již zemřelou matku. Náhoda tomu chtěla a cesty Hope a Truea se osudově zkříží. Jejich vztah je až nepochopitelně intenzivní, ale jejich city musí nakonec ustoupit volbám, které proti sobě drsně postaví povinnosti k rodině a osobní štěstí.

Tohle je jedna z nejnovějších Sparksových knížek, takže mi nesměla doma chybět. Jedná se opět o klasickou romantickou "sparksovku", u které si odpočinete a její romantický příběh vám rozbuší srdce. Ale rozhodně musím říct, že to Sparks umí i lépe. Ne že by to nebyla pěkná knížka a nenašly se tam hezké momenty, ale není to tak srdcervoucí jako jindy.. Tak nějak mi tam chybělo něco, co u Sparkse vždy vyhledávám. Příběh mi přišel trochu podobný Zápisníku jedné lásky v kombinaci s Noci v Rodanthe, ovšem jedná se o skutečný příběh, což je na tom fascinující. Ale na knižní příběh to bylo takové neúplné a urychlené, až lehce odfláknuté.. Emocí to ve mně zanechalo míň než obvykle..

Věř mi - J. P. Delaney

Anotace: Když člověk nosí masku moc dlouho, přiroste mu ke tváři... Mladá ctižádostivá herečka Claire zoufale potřebuje práci a peníze, proto se rozhodne přijmout nabídku stejně tak amorální jako nebezpečnou - má být jakousi volavkou právnické firmy specializující se na rozvodové pře. Jejím úkolem je svést ženatého muže, vše zdokumentovat a důkazy posléze předat "podvedené" manželce, aby je mohla použít u soudu. Jenomže potom je žena jednoho z jejích cílů nalezená mrtvá a Claire se stává hlavní podezřelou. O pár měsíců později je však stejnými vyšetřovateli naopak požádána o pomoc. Policie chce, aby se vetřela do života manžela zavražděné - tedy jediného muže, jehož se jí svést nepodařilo. Se svou rolí se však sžije až příliš dokonale...

Delaney je zárukou dobrého thrilleru a ani u Věř mi tomu není jinak. Po knížce Ta přede mnou a Dokonalá manželka jsem ani nečekala, že by mě knížka nebavila. Ovšem taky jsem nečekala, že mě bude bavit tolik! Příběhově je mi totiž asi nejblíž ze všech, nechybí totiž nejen osobité drama, ale také kriminální zápletka! Hlavní hrdinka hraje svoji životní roli, kde se snaží dostat sériového vraha. To je něco pro mě! Musím říct, že díky několika zvratům a komplikacím v příběhu, jsem se za chvíli ztratila v pravdě a pak četla jedním dechem, abych se dostala na konec a pochopila, jak to teda je. Skvělý! Moc mě to bavilo od začátku do konce. A nemusíte se bát, přečteno budete mít rychle. Nejen, že ji nebudete chtít odložit, ale kapitoly jsou tak krátké, že to máte za pár hodin přelouskané.

Dobrá matka - Sinéad Moriarty

Anotace: Kate je matkou na plný úvazek a má toho až nad hlavu. Po rozvodu zůstala sama se třemi dětmi - osmnáctiletým Lukem, dvanáctiletou Jess a sedmiletým Bobbym - a aby toho nebylo málo, její bývalý manžel si založil novou rodinu. Zdálo by se, že to stačí, ale další krutá rána osudu na sebe nenechá dlouho čekat. Jess je diagnostikována leukemie a jediným vhodným dárcem je její starší bratr Luke. Rodina, která se stále ještě vyrovnává s rozvodem, je vystavena další zkoušce. Kate ví, že nyní musí potlačit veškerý svůj strach a obavy a udělat to správné pro své děti, zejména pro Jess. Co je ale "to správné"? Může správná věc být i něco, co se zdá na první pohled zcela nemyslitelné?

Pokud jste fanoušky rodinných příběhů a dramat a nevadí vám prolít nějaké ty slzy, tak tahle knížka by vás mohla uspokojit. Mne nenapadlo nic jiného, než si nechat na Vánoce a konec roku takovou náročnou knížku! Pleskněte mi! Kate je vcelku sympatická mamina, která rozhodně nemá na růžích ustláno a vy tak můžete prožívat její osudy a osudy její rodiny. Začíná to velmi pozvolna stěhováním Kate a dětí z jejich domova zpět ke Katinu tatínkovi, ale postupně se všechno ještě zhorší nemocí jejich dcery. Příběh je napsaný z pohledu hned několika hrdinů (nejen Kate, ale i jejích dětí, bývalého manžela či přítelkyně syna), což je trochu zpestřující, ale chvílemi i lehce zmatečné. Počítejte s tím, že slzám se u této knížky nevyhnete, jsou tu však i chvíle, kdy jsem se smála (mě hlavně vždy rozesmály kapitoly psané sedmiletým Bobbym). Je to rozhodně náročné čtení, ale nezanechalo ve mně zase jenom smutek, protože i to nejhorší je tu podáno lidsky a s nadějí na lepší chvíle. Za mě moc pěkná a dojemná knížka. Dost mi připomíná příběh Je to i můj život, takže pokud se vám líbil ten, nezklame vás ani toto.

Temný vzorec - Andrew Mayne

Anotace: Doktor Theo Cray je proslulý tím, že za použití matematických metod dokáže vypátrat sériové vrahy. Jenže pak je vystaven působení patogenu ovlivňujícímu mozkovou činnost a vědomí, že má v těle virus, který z něj samotného může udělat zabijáka, mu zničí pověst i vyšetřování a on začne pochybovat o vlastní příčetnosti. Aby zachránil nevinné životy i sám sebe, sleduje Cray každé nové vodítko v případu vyšinuté zdravotní sestry, přestože pomalu ztrácí kontakt s realitou. Pokud má však dopadnout chameleonskou vražedkyni, musí čelit vlastní temné stránce, protože pouze v nebezpečných stínech najde to, co se snaží ulovit. A pro Craye je výprava nezaložená na výpočtech, ale pouze na intuici, tím nejděsivějším podnikem v jeho životě...

Temný vzorec je zatím poslední ze série s hlavním hrdinou doktorem Crayem, takže jsem byla zvědavá, jak to celé dopadne. Docela mě těší, že není zakončena tak, že by se nedalo navázat, takže budu doufat v nějaké pokračování v budoucnu. Theo je totiž sympatický hlavní hrdina a za pokračování bych se nezlobila. I proto, že Temný vzorec mne zase bavil o poznání víc než Teorie vraždy, i když zase nemohu tvrdit, že dosahuje kvalit prvního dílu.. Na Šelmu prostě žádný díl neměl. Každopádně v Temném vzorci nenajdete takovou surovost jako v prvních dvou dílech, ale je tajemnější a má něco do sebe. Na můj vkus měl teda trochu pomalejší rozjezd a naopak hodně zrychlený dojezd. Ale jo, je to psané poutavě a jednoduše, že je to fajn detektivní oddechovka.

Tak a jsme na konci. Stovka pokořena a já jsem na sebe neskutečně pyšná. Byla to smršť a ke konci dost náročné, ale nechtěla jsem to prostě vzdát :D Letos si dám zase trochu nižší cíle, tak uvidíme, jak úspěšný bude čtenářsky rok 2022. Já vám můžu slíbit, že se tu všechny knížky vždycky objeví a určitě dám ještě dohromady také TOP knížky z loňského roku :)

A vy mi určitě dejte vědět, zda jste něco z dnešního výběru četli a co zaujalo v prosinci z knížek vás?