Krásný den vám přeji!
Já myslím, že už jste si tu na tuto rubriku, která se tu objevuje skoro každý měsíc, zvykli. Asi vás tedy nepřekvapí pokračování. Dnes vám tu představím spoustu thrillerů a krimi příběhů, některé jsou velmi proslavené bestsellery, takže se určitě máte na co těšit :)
Konec hry - Daniel Cole
Anotace: Hadrovým panákem vše začalo. Loutkářem to pokračovalo. A teď je tu Konec hry: nejtěžší případ, který kdy detektivové Wolf a Baxterová řešili - a který nemusejí přežít. Finlay Shaw, policista v důchodu, je nalezen mrtvý v zamčené místnosti. Nikdo nepochybuje, že šlo o sebevraždu. Nikdo, až na jednoho detektiva s pošramocenou pověstí - Williama Wolfa Fawkese. Společně se svou bývalou parťačkou Emily Baxterovou a soukromým očkem Edmundsem pátrají v Shawově minulosti. Byl skutečně tak vzorný, jak to vypadalo? Nebo se i na něj najde něco, co nikdy nikomu neprozradil? Ne všichni na oddělení však jásají z Wolfova návratu. A čím hlouběji se Wolf během vyšetřování noří do bahna policejní korupce, tím víc dává opět v sázku svou kariéru - a taky životy svých blízkých.
Tak já vám nevím, se mnou je prostě asi něco špatně, protože většinou ty vysoce hodnocené knihy mě nechávají chladnou. A to je i tento případ. Jedná se o pokračování Hadrového panáka a Loutkáře, respektive zakončení trilogie a asi jsem i ráda, že to končí. Hadrový panák byl za mě pecka, Loutkář už značně pokulhával a tohle byla za mě ohromná nuda. Zápletka nezajímavá a celkem průhledná, hned jsem tušila, odkud vítr fouká. Spousta postav a vzhledem k tomu, že jsem to četla s odstupem od předchozích dílů, měla jsem co dělat, abych to pochopila. Radost mi tedy udělal návrat Wolfa, který mi ve druhém díle chyběl, ale zas jsem nemohla vystát Baxterovou :D No prostě ne. Za mě to byla hodně průměrná kriminálka. Naštěstí se to četlo rychle a za dva dny jsem ji mohla odložit.
Kříďák - C. J. Tudor
Anotace: Všichni máme tajemství. Před některými utíkáme, ale ony si nás najdou. A některé hry končí vždycky stejně.. Mysteriózní thriller Kříďák je tu - a nedá se před ním utéct. Cítíte to v lese, ve škole i na hřišti, cítíte to v domech a v lunaparku. Cítíte to na většině míst v malém městečku Anderbury... strach, že vás někdo nebo něco sleduje. Začalo to na pouti roku 1986, kdy se stala ta nehoda. Toho dne potkal dvanáctiletý Eddie pana Hallorana - pana Křídu. Ten přivedl Eddieho na myšlenku nevinné hry pro něj a partu jeho přátel: za pomoci křídových kreseb si mohli nechávat vzkazy. Byla to docela zábava - dokud je křídoví panáčcci nedovedli k tělu. Mrtvému dívčímu tělu, rozřezanému na kousky. Tahle událost se jim nesmazatelně vryla do nočních můr. A třicet let poté najdou v dopisních schránkách záhadnou obálku - s panáčkem a kusem křídy. Strašáci z dětských let totiž možná stále dokážou zabíjet.
No a tohle je ten samý případ, kolem Kříďáka bylo dva roky zpět ohromné haló, takže jsem měla vysoká očekávání a sakra.. ono nic. Jako zápletka originální, vkládala jsem do toho veliké naděje. Ale panebože, to je tak nezáživně napsané, že jsem myslela, že se ukoušu nudou. Navíc se nekonalo žádné wow ani překvapení, protože díky náznakům v průběhu knihy jsem vždy odhalila tajemství dřív, než jsem se k němu dočetla. Strašně mi to kazilo ten dojem a až asi na jednu situaci, kterou jsem nečekala, tam nebylo nic, co by mě nadchlo a překvapilo.. Za mě prostě zajímavý příběh, ale strašně nezajímavě napsaný a nedotažený..
Jáma - C. J. Tudor
Anotace: Joe se nikdy nechtěl vrátit do rodného Arnhillu. Ne potom, co zažil se svou partou: šikanu, zradu, sebevraždu. Ne potom, co zmizela jeho sestra Annie. Ne potom, co přišel o rodiče. Ale Joe nemá na vybranou. Protože to, co se kdysi stalo Annie, se děje zase. Protože minulost má ve zvyku se vracet. Protože nejhorší den Joeova života nebyl ten, kdy se jeho sestra ztratila, ale ten, kdy se vrátila.
Druhá knížky z pera C.J. Tudor a.. zase nic no. Heleďte, tady jsem si na konci říkala: sakra, co to bylo? Jo, je to tajemnější než Kříďák a možná trošičku méně předvídatelný. Ale pořád jsem se nedokázala nadchnout, bát, nedýchat z toho, co bude. Prostě jsem jen otáčela stránky a četla. Absolutně to ve mně nezanechávalo žádné emoce, jen zmatek v hlavě, protože mi to přijde překombinované, ale absolutně nevysvětlené. Chybí tu jakékoliv vysvětlení Jámy.. Proč, jak, kdy, co tam ty děti viděly? To mě celou dobu zajímalo.. A nedozvíte se. Hlavní hrdina je divný, chvílema mi byl sympatický, ale jeho pohnutky k návratu do domova mi přišly dětinské. Schovat se před vymahači? Hm, to je děsně dospělácký. Vedlejší postavy jsou jak kusy šutru, bez emocí, bez příběhu. Divnolidi. Beth? Ta tam byla proč? Proč vůbec byly zmiňovány její pohnutky k návštěvě města, když se to tam vůbec neprojevilo/neřešilo? Autistická Lauren? Nepobrala jsem. Otázky. Samé otázky. Rozuzlení maličko překvapení, ale žádné wow. No prostě.. Ani tohle mě nenadchlo. Navíc ta podoba se Řbitovem zvířátek je okatá, jen na rozdíl od Řbitova tohle nemělo tu tajemnou a dechberoucí atmošku. Takže.. zase průměr. Nic víc.
Ti druzí - C. J. Tudor
Anotace: Gabe se jednoho dne vrací autem domů z práce a v zácpě uvízl za starým autem. Jeho zadním oknem na něj vykoukla dívčí tvář. Zahlédl, jak říká: "Tati." Byla to jeho pětiletá dcera Izzy. Od toho okamžiku už ji nikdy nespatřil. Tři následující roky strávil Gabe cestováním po dálnici, kterou tenkrát jel, a hledáním Izzy. Odmítá se vzdát naděje, že ještě žije. I když mu všichni tvrdí opak. Fran a Alice mají za sebou taky spoustu dní a nocí na cestě. Ty dvě ale nikoho nehledají. Ty dvě utíkají. Před někým, kdo jim chce za každou cenu ublížit. Protože Fran zná pravdu. Ví, co se skutečně stalo Izzy. Kdo za to může. A co udělají ti druzí, když ji a Alici dostihnou...
Poslední a nejnovější knížka od Tudor byla za mě osobně nejlepší. Měla spád, byla trochu uvěřitelnější než předchozí a nezůstalo po ní tolik otazníků. Zároveň ale i tady jsem zaznamenala pár trhlin a ač se jedná o nejsvižnější díl z jejích knížek, pořád to nebylo nic lepšího než průměr. Tak nějak mě to nedokázalo vcucnout do děje, abych četla jako přikovaná..
Rodina odvedle - Sally Hepworth
Anotace: Milující manžel, krásný dům v dobré čtvrti, skvělá babička, která se ve svých vnoučátkách vyžívá. Essie má prostě perfektní život. Co vše se ale odehrává za na první pohled bezchybnou fasádou? Jednoho dne se do sousedství přistěhuje Isabelle a okamžitě vzbudí zvědavost celého okolí. Proč je svobodná? Proč si dům jen pronajala, proč si ho nekoupila jako všichni ostatní? Kde vlastně pracuje? Essie a Isabelle se velice sblíží a začíná být jasné, že Isabellino přistěhování nebylo jen pouhou náhodou. Na světlo se postupně dere šokující tajemství.
Knížka je vyprávěna z několika pohledů hlavních hrdinek - sousedek žijící v jedné čtvrti - Essie, její maminky Barbary, Fran, Ange a nové sousedky Isabelle. Každá si o té druhé myslí, že má dokonalý život a rodinu, ale jak se z vyprávění jednotlivých postav dozvíme, žádná nemá život tak dokonalý a řeší uvnitř domu své problémy. Ty se odhalují postupně, takže vás knížka upoutá. Čte se rychle, co kapitola, to vyprávění jedné z žen, takže je to přehledné, i když pět postav je celkem dost. Rozuzlení je celkem nevšední, i když trochu jsem tušila, kam příběh směřuje. Celkově to nebylo špatné, ale zase ani žádný wow. Spíš zase tak nějak průměr.
Šťastně až do smrti - Anna Ekberg
Anotace: Christian a Leonora. Manželé kolem padesátky, přes dvacet let spolu. Měli by být šťastní. Mají všechno: peníze, krásný dům i společenské postavení. Zákeřná nemoc jejich osmnáctiletého syna, která je stála spoustu sil, je konečně na ústupu a před nimi se otevírá světlá budoucnost. Nebo snad ne? Jednou v noci Christian dostává SMS, a když odmítne Leonoře zprávu ukázat, vzbudí v ní podezření. Na Christianově pracovním večírku se její podezření potvrdí. Leonora přistihne manžela při sexu s kolegyní, mladou architektkou Zenií. Později Christiana konfrontuje, ten vše zapírá, je však rozhodnutý ji opustit. Leonora se s tím nechce smířit, vydírá Christiana kvůli finančnímu podvodu. Christian s ní musí zůstat. V bezvýchodné situaci se Christian rozhodne, že se jí musí zbavit. Počká si na Leonoru ve firemní dodávce na silnici v lese, kam Leonora chodí běhat a srazí ji. Vrátí se domů, nalije si drink a v tom se objeví Leonora. Co to vlastně udělal?
Pokud máte rádi psychologická dramata, tak tohle by se vám mohlo líbit. Tohle je třísetstránkový rozbor krachlého manželství :D Chvílemi napínavé a plné zvratů, chvílemi hrozně nudné a vleklé, díky vložce o životě a vzpomínkách kriminalisty, který příběh manželů vypráví. To je mimochodem vcelku zajímavé pojetí - kriminalista v penzi vypráví o nevyřešeném případu nezúčastněné osobě - své dceři. Jen právě díky jeho utíkání do vlastních vzpomínek se to zbytečně natahovalo a odpoutávalo pozornost od hlavní zápletky. Víc bych se soustředila na ni. Jinak ale zajímavé, chvílemi až mrazivé, jak je hranice mezi láskou a nenávistí tenká a kam až to může zajít.. Až jsem byla chvílemi v šoku. A ten konec? Dostal mě! Odmyslím-li ty hluchá místa, tak to nebylo vůbec špatný!
Všechno, co máme - Kerry Lonsdale
Anotace: Měl to být svatební den, místo toho se všichni sešli na pohřbu. Pro Aimee byl James doslova vším - životní láskou, oporou, jistotou v těch nejtěžších časech. Jeho nepochopitelná a zbytečná smrt kdesi v Mexiku znamenala, že se jí zhroutil celý svět. Postupně však s pomocí přátel i sympatického fotografa, který se čerstvě objevil ve městě, opět začíná žít. Její plány na otevření vlastní kavárny a navázání nového vztahu však brutálně naruší zvěsti, že James stále žije. Aimee vyráží do Mexika, odhodlaná zjistit pravdu a postavit se temným tajemstvím Jamese a jeho rodiny..
Po dlouhé době zase změna žánru a na chvíli návrat k ženským románům. A vážení, tohle se mi vážně líbilo. Není to žádný sladká romanťárna se šťastným koncem, ale srdcervoucí příběh o ztrátách, smíření, nalezení pravdy a hlavě cesty v životě. Oddechová knížka, psaná se schopností vtáhnout do děje. Aimee je taková trochu až naivní, ale nic, co by se nedalo přežít. Spíš mi víc vadil James (ještě před ztrátou paměti) :D Konec otevřený pro pokračování série, ale zároveň lehce zakončený, že kdybyste se rozhodli dál nečíst, nebude to vadit. Takže za mě fajn oddechovka a za třicet kaček, co mě stála? Přímo pecka.
Všechno, co jsme opustili - Kerry Lonsdale
Anotace: Aimee konečně našla klid. Po ztrátě snoubence Jamese dokázala vybudovat zbrusu nový život a najít i novou lásku. Ovšem po několika letech se stane přesně to, čeho se nebála jen ona. James, žijící po ztrátě paměti jako spokojený malíř v Mexiku, si vzpomněl. Přichází do světa, který jej již oplakal, ke vztahům, které dáno vyhasly. A k tajemstvím, které jsou stále stejně smrtící jako před lety...
Navázala jsem hned, dokud jsem měla první díl v paměti a musím říci, že s tímhle jsem se prala o poznání víc, díky tomu, že je knížka vyprávěna z pohledu Jamese/Carlose, který mi byl lehce nesympatický už v prvním díle. Respektive mi byla nesympatická celá jeho prolhaná rodina a o nikom jiném než o nich to tady není :D James by občas potřeboval probrat fackou, jeho máma snad ještě víc. Bratrové jsou největšími podvodníky, ale ve výsledku s nimi mám snad největší pochopení, aspoň s tím "zlým" :D No je to celé na hlavu. Dějově mě tenhle díl tolik nebavil a nezaujal, ale naštěstí se to četlo snadno a rychle. Pokud čekáte opět na Aimee, tak v této knížce působí jen velmi okrajově. Na druhou stranu zase oceňuji nápad této série - každou z knížek napsat z pohledu jedné z hlavních postav (Všechno, co máme je z pohledu Aimee; Všechno, co jsme opustili z pohledu Jamese a třetí díl Všechno, co dáme zase vypráví Ian - Aimiin manžel).
Temné kouty - Gillian Flynn
Anotace: Libby Dayové bylo sedm, když se její matka a dvě sestry staly oběťmi "satanistické vraždy" v kansaském městečku Kinnakee. Libby přežila - a u soudu se proslavila svědectvím, že je zabil její patnáctiletý bratr Ben. O pětadvacet let později ji vyhledají členové neoficiálního spolku zaměřeného na notoricky známé zločiny. Doufají, že objeví důkazy svědčící o Benově nevině. Libby zase doufá, že na své tragické minulosti něco vydělá.
Další z knížek od Flynnové a ani tentokrát nejsem ani trochu zklamaná. Stejně jako Ostré předměty mne i Temné kouty dokázaly svojí tajemností připoutat a nepustit dříve než na konci. Pořád jsem čekala, co se stane a jak to dopadne a zklamaná jsem nebyla, i když občasné náznaky mi daly část rozuzlení vytušit. I tady je hlavní hrdinka lehce podivná a rozpolcená a její přemýšlení jde pro změnu mimo moje chápání, ale to je nejspíš to, co mě na tom fakt baví. Thrillery s kriminální zápletkou plnou vražd je něco, co mě asi nikdy nepřestane bavit, obzvlášť v tomto podání. Za mě super a už mi zbývá od Flynnové akorát Zmizelá (kterou znám ve filmovém zpracování, takže vím, že to nebude o nic horší).
Dárek - Sebastian Fitzek
Tak a pro tentokrát je to vše, zase to utnu a další si necháme na příště. Věřím, že nepotrvá dlouho a bude tu další nálož.
Kříďáka jsem četla v době kdy se o něm hodně mluvilo..nudu jsem při čtení necítila, určitě bych to nepasovala na četbu roku, ale celkem mě i bavil. Což nemůžu říct o Hadrovém panákovi, vůbec mě nebavil, do pokračování jsem se nedonutila.
OdpovědětVymazatTak já to zas měla obráceně, Panák se mi líbil (asi jako jediný z té série) a u Kříďáka mi prostě chybělo to nervy drásající napětí :D Ale já to tak mám se spoustou vyhypovaných knížek, prostě mám asi nějaká očekávání a pak jsem akorát zklamaná :D
VymazatZ těchto knih jsem četla Kríďáka a Dárek a obě knihy se mi moc líbily. Sto lidí, sto chutí. :-)
OdpovědětVymazatPovídání nejen o kosmetice
To je dobře! Já asi měla u obou moc vysoká očekávání, pak jsem akorát zklamaná :D
VymazatSamé super knížky, mnoho z nich mám v seznamu k přečtení. Sama jsem přečetla zatím jen Rodinu odvedle.
OdpovědětVymazatA jak se líbila? :) Ty knižní seznamy jsou nekonečné, co :D
VymazatTaké mě Kříďák zklamal, čekala jsem mnohem více a také něco jiného.
OdpovědětVymazatBeauty of pink / Knižní regál
Přesně! Bylo to divný :D
VymazatNektere knihy znám a mám je, ale zatím jsem ještě necetla. :)
OdpovědětVymazatVítejte u Mišky
Tak čekám pak info, co se líbilo :)
Vymazat