pondělí 21. září 2015

Dej si pauzu!

Krásný pondělní den!

Vím, že jsem dnes slibovala kosmetický článek a určo jsem tím myslela nějakou recenzi, ale ještě o den si dovolím to posunout :) Dnes mám totiž chuť spíš něco napsat, vypovídat se. A upřímně? Sobecky to asi nepíšu tolik pro vás, protože vám tím nejspíš nesdělím nic nového a zajímavého, jako pro sebe, abych si to stále připomínala a konečně si myšlenku z názvu vštěpila do hlavy.

Asi se ptáte co to znamená, tak bych vám to možná měla trochu vysvětlit. V posledních týdnech jsem si totiž všimla, že jsem neustále ve stresu, že žiji ve spěchu a v nervech. Základní otázka proč? Protože jsem to sama nevěděla, jelikož jsem konečně přestěhovaná, mám vše, co jsem chtěla a potřebovala, mám doma hodného chlapa, psího mazlíka i svoji zlobivou sestřičku.. Na poli pracovním se také celkem daří, i když tam zažívám občas i perné chvíle.. Sama sobě jsem položila otázku, proč jsem pořád tak nervózní a nespokojená a ponořila jsem se sama do sebe, abych na ni našla odpověď. A po chvíli trápení, dumání a až bolestném přemýšlení, jsem ji našla. Už vím, proč se každé ráno probouzím nespokojená a večer usínám vyčerpaná a naštvaná, nestíhám totiž všechno co chci, čas mne tlačí a já pořád něco dělám, aniž bych si uměla říct DOST a dát si na chvíli pauzu.


Neustále mám nějakou práci rozdělanou, něco začnu a nestihnu to dokončit, něco si naplánuji (pouze v hlavě*) a vůbec se k tomu nedostanu a tak dále.. Strašně mě tohle ubíjí a vlastně naprosto zbytečně ničí. Protože když si to tak vezmete, nejde o nic. Mám-li totiž být zcela upřimná, týká se to převážně blogování. Ač se to asi moc nezdá, jsem ve skutečnosti docela detailista a v určitém slova smyslu i ambiciózní. Tedy ne, že bych měla nějaké ambice, co se týče toho stoupat vzhůru na blogové scéně, ale spíše myšleno tak, že chci mít vše naprosto tip ťop a pořád chci svůj blog někam vést, zlepšovat ho, něco nového přinášet. Jenže mi to prostě není povětšinou přáno. Ani nevíte, co vše se za těmi pár videi a za těmi každodenními články skrývá.. Několikero přetáčení jednoho videa, protože tohle a tohle tam je špatně.. Několikeré přepisování článku, protože takhle to prostě napsat nejde.. Tisíc nafocených fotek, abych z nich mohla vybrat celkem třicet snímků vhodných ke zveřejnění.. a tak dále. Miluji psaní, miluji kosmetiku, miluji svůj blog, který tyto dva koníčky dává dohromady, ale zároveň mi to přináší i spoustu negativních myšlenek, nervů a nepříjemných pocitů, protože mi to ne vždy jde tak, jak bych si představovala. Když nad tím jenom přemýšlím, jsem z toho zoufalá. Potřebovala bych mít každý den minimálně 4 hodiny na to, abych udělala na blog vše, co potřebuji. Abych stihla pokaždé ihned nafotit nové věci, každý den vyzkoušet něco z toho, co tu mám, napsat každý den zajímavý post, který bude mé čtenáře bavit, probrat fotky, které je potřeba zredukovat a tak dále, ale to prostě a jednoduše nejde, protože tolik času nemám. Začala jsem si uvědomovat, že vlastně žiju on-line, jestli to tak můžu říci. Většinu svého volného času věnuji právě blogu a zapomínám na to, že mám i svůj reálný život, zapomínám odpočívat, čerpat energii a věnovat se sama sobě.

Takže, jsem si řekla, že udělám pár změn. Ne, nebojte, nekončím, to vám prozradím hned na úvod :D Ale, řekla jsem si, že to budu dělat jinak. Musím se dobrat nějakého kompromisu, najít nějakou cestu, jak rozdělit volný čas mezi rodinu/přítele/přátele, své koníčky (nejen blog, ale i čtení, filmy, seriály, procházky, sport..) a odpočinek. Prozatím jsem se rozhodla zkusit následující:

za 1) * začnu si veškerou činnost plánovat. Od domácích prací počínaje, podrobným blogovým přehledem konče. Odteď si budu psát vše a pokusím se toho držet. Co mě nebaví sfouknu jako první, abych měla klid a poté se budu věnovat už jenom tomu příjemnému :D (to se mi daří, zrovna dnes jsem to tak udělala - hned po probuzení jsem šla uklidit celý byt, vytřela jsem, dala prát prádlo, umyla nádobí a až pak jsem si sedla na chvíli s kafíčkem a hned mi bylo líp :D)

za 2) nebudu se trápit neúspěchem. Chci se pokusit držet svých plánů, ale nepovede-li se to, nebudu se kvůli tomu zbytečně nervovat (jo to si říkám teď :D). Prostě to připíšu na seznam na další den a ono se to určitě nezblázní, bude-li to o něco později. Však mi zatím úklid nikdy neutekl, stejně jako blog.. :D

za 3) najdu si každý den chvíli pro sebe, ať už ji strávím sezením u počítače okukováním života ostatních, strávím hodinu venku na procházce se psem nebo si prostě lehnu s maskou na obličeji, nalakovanými nehty a knížkou, budu pro sebe mít každý den alespoň chvilku, kdy vypnu a nechám vše kolem plynout.

za 4) jeden den v týdnu budu off-line. Neříkám, že úplně celý, to asi nezvládnu, jelikož jsem závislá na internetu více, než si připouštím :D ale aspoň většinu dne budu trávit "po staru", bez mobilu, bez internetu.. strávím ho s lidmi, které mám ráda nebo obklopená věcmi, které díky našim chytrým technologiím až tak nestíhám (knížka, sport, příroda, přítel, maximálně si dovolím televizi a film :D).

a za 5) pro vás asi to nejdůležitější, články pravděpodobně nebudou každý den. Jistě si sami všímáte, že to prostě každý den nezvládám, ač bych chtěla, opravdu. Není to tím, že bych vám neměla co sdělit, ale tím, že to prostě v takovém množství nezvládám solit :) Proto se na mě nezlobte, ale články trošku omezím. Vlastně už jsem trochu omezila, ona to není žádná novinka. Ale nyní oficiálně, ráda bych to nechala na čtyřech článcích týdně (minimálně, třeba se mi občas bude dařit psát častěji). Mám toho v plánu tolik, že bych měla co psát až do konce roku, ale bohužel to nestíhám a pak jsem z toho akorát otrávená, takže si myslím, že tohle bude asi lepší. Plánuji více shrnujících recenzí, kde vám představím kousků několik, myslím si, že je to i přehlednější a zajímavější, takže se nemusíte bát, určitě o nic nepřijdete :)

No a tím jsem se myslím dostatečně vypovídala. Vlastně ani nevím, co jsem vám tím chtěla říct nebo spíš, co jsem vám vlastně řekla. Snad jen, že jsem momentálně dost vypsychlá a neustále nervózní a potřebuji se hodit do pohody, což mám v plánu udělat za pomoci kroků výše.. A to je vše, přátelé :D

No a na vás mám otázku: Jak vy se bráníte stresu, nervům a uspěchané době? Stíháte vše, co chcete nebo také máte neustále pocit, že vám něco uniká a den by měl mít minimálně 2x tolik hodin? Jak častá frekvence článků vám vyhovuje nejvíce?

27 komentářů:

  1. Člověk se musí někdy na chvíli zastavit. Nemůže být v permanentním pohybu a spěchu :) Já relaxuju cvičením, začala jsem s jógou a je to prostě bomba, dalším mým relaxem je běh :) Teď s počínajícím podzimem si ráda vlezu do postele s knížkou a nějak mě ten online svět už taky začíná omrzovat :)

    Ili Libertad

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo, taky jsem si řekla, že se častěji místo sezení u počítače uvrtám do pelechu s knihou :) Jinak o józe jsem také přemýšlela, mohlo by to být fajn odreagování, jen musím najít nějaké jednoduché cvičení pro začátečníky :D

      Vymazat
  2. No já například nestíhám nikdy vůbec nic a všechno dělám na poslední chvíli, protože na všechno mám dost času :D
    HAUTE BASICS

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo tak to já taky občas všechno odkládám :D no a pak jsem z toho permanentně ve stresu.. :D

      Vymazat
  3. Já se snažím relaxovat u klidné hudby, mám ráda swing a jazz. Zapnu si jej, zavřu oči a prostě vypnu. Pomáhají mi taky svíčky, a pěkné prostředí. Zjistila jsem, že to dělá hodně. Jsem na stáži v zahraničí a vnímám, že nejsem 100% klidná, protože nemám kolem sebe prostředí, na které jsem zvyklá. Chundelatou deku, pohovku, svíčku nebo knížky. Hrozně mi to chybí. Abych tu nebyla sama přítel mi dovezl knihu o bydlení v mém oblíbeném french-nordic stylu, takže vždy, když jsem ve stresu si ji otevřu a snažím se vypnout. Zrovna včera večer jsme spolu řešili, že dnešní doba je skutečně rychlá, neosobní a že zavedeme jeden večer v týdnu v posteli. Zapneme si hudbu a budeme si povídat, hrát hry, nebo si číst, jednoduše žít tak, abychom se více vnímali a odpoutali se od materialismu dnešní doby alespon na jeden večer :)
    CHIC Adriana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jste si domluvili fajn věc, něco podobného právě chci taky.. svíčky, knížky, pohovku s dekou atd.. jo to chci teď dělat pořád :D Člověk se prostě uvolní po všem tom celodenním/týdenním/atd. napětí.. :)

      Vymazat
  4. Moc krásný článek :) Většina je, jakobych to psala já. Mám blog teprve ani ne půl roku, jenže když jsem s ním začala, byla jsem ještě doma na mateřské a za sebou měla asi rok a půl sledování Tvých a několika dalších blogů. Miluju kosmetiku a tak jsem se nakonec vrhla na blog taky. Dávala jsem několik článků týdně, ne teda tolik co ty, přece jen mám dvě děti a těm se taky musím věnovat, no ale nějak to šlo celkem dobře. Jenže teď v září jsem se vrátila do práce a ouha, najednou jsem ráda, že dám jeden článek týdně. Dostávám se teprve do pracovního koloběhu a do toho ještě ráno do školky a odpoledne znova, nakoupit a tak. Najednou nezbýval čas na focení,úpravu fotek, psaní :( Každopádně si začínám zvykat, řekla jsem si, že zatím se pokusím o dva články týdně, tak uvidíme. Musím se celkově zklidnit a nemít furt někde v hlavě časté myšlenky na blog. I když je mým největším koníčkem, tak přeci jen před ním jsou na pořadu důležitější věci. Takže ještě jednou díky za super článek, ani nevíš, jak moc Ti rozumím :)

    www.simply-pleasures.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Není zač, jo to chápu, já to s nástupem do práce měla stejně.. a teď čím víc hodin, tím hůř ten blog přizpůsobuji.. až je to prostě tak, jak píši.. práce - blog, práce - blog, blog - práce a domácnost.. :D nic víc, což je prostě špatně.. :( musím tomu dát nějaký řád a nějak to dostat do rovnováhy :) jsem z toho pak akorát otrávená a protivná, když to nestíhám tak, jak si moje hlava usmyslela a odnesou to ti okolo :( jak píšeš, taky mám blog v hlavě víc, než je zdrávo..

      Vymazat
  5. Někdy je třeba dát si trochu pohov, nikdo přece po Tobě nechce, abys články psala na každý den. Já třeba na tenhle týden nebyla schopná nic připravit :D Blog je super věc, také ho miluji a všechno to kolem, ale nejde se věnovat pouze jen jemu. Za chvilku by se z toho stala povinnost a to určitě není dobré :)
    Beauty of pink / Knižní regál

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo, nikdo to po mně nechce, jenom já sama.. :D to je ten problém.. :)

      Vymazat
  6. jako bych článek psala já ... poslední dobou to mám podobně a dneska na mě padla nějaká extra velká únava .. už začíná být to počasí, kdy mě chytají deprese .. a to ani nemluvím o tom, že jsem přefocovala věci, které už nafocené několikrát mám ... měla jsem v plánu napsat 3 články a prd z toho :D ale naštěstí se tím už nějak nestresuju, protože nejde o život :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No.. se obávám, že na mě ten podzim taky brzy přijde :-/ :D to pak budu teprve protivná! :D

      Vymazat
  7. Myslím, že každý v dnešním uspěcháme světě se potřebuje zastavit a říct si dost !!
    Ty jsi to udělala zdravě a nenásilně, takže tleskám ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji! :) No budu si to každý den muset připomínat, abych na svá nová pravidla nezapomněla.. :D Ale fakt by se měl naučit každý občas zařadit pomalé tempo, neuškodí to :)

      Vymazat
  8. Mám to velmi podobně, ale neumím to takto sepsat. Až se na to budu cítit, bude článek :-)
    Cvičím, čtu a koukám na ostatní blogy :-)

    Měj se krásně a mnoho zdaru a sil!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ono se s tím vážně strašně těžce bojuje! Prostě člověk toho chce moc.. a třeba teď jsem zjistila, že i když to všechno důležité, co chtěl, má, tak pořád je tam něco, co mi bude kazit tu radost.. vždycky toho budu chtít víc a víc :D a spokojená nebudu nikdy :D

      Vymazat
  9. Já s tím bojuju už delší dobu, neustálý pocit, že nic nestíhám, že den by měl mít víc hodin. Mám pořád co dělat a furt jsem vlastně ve stresu. Nevím, jestli se toho někdy zbavím. Jezdím teď k psychologovi a hodně věcí tam řešíme, třeba i to, že nemám chtít dělat věci perfektně. Co se týče blogu, nechci se nikdy uchýlit k nějaké pravidelnosti typu v po-recenze, ve st-tutoriál, v pá video apod. Takže píšu jen tehdy, když mám chuť. A myslím, že se čtenáři nezlobí. Držím ti palečky, ať ti režim funguje.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo já to mám stejně.. i když třeba dosáhnu všeho, co jsem si stanovila, vždycky se zase najde něco dalšího, co chci.. a pořád dokola.. :-/

      Vymazat
  10. Blogovanie by mala byt radost a nie starost. Myslim si, ze citatelia ti neutecu, aj ked budes zverejnovat menej clankov. Podla mna aj 4 clanky za tyzden su fakt dost. Takze ziadny stres a pokojne zvolni tempo ;) Lepsie akoby si mala casom vyhoriet a prestat pisat uplne. Inak v poslednej dobe sa "odmlcalo" dost mojich oblubenych blogeriek a je to skoda.
    A velmi si cenim, ze odpisujes na komentare. Naozaj ma hneva, ked ma nejaka blogerka pod clankom cca 2-4 komentare a nenajde si par minut na ne odpisat. To vazne nechapem.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ona to radost je, ale pořád mám takový pocit, že toho musím dělat víc a víc až s tím souvisí i spousta starostí.. :D Jinak na komentáře se snažím odepisovat, děkuji, ale musím se přiznat, že ne vždy to jde a občas mi to trvá.. viz právě teď :D

      Vymazat
  11. Klárko, každý den to ani nikdo nestíhá číst :) já jsem teď s blogem začala a dávám si na články tak každý třetí den, protože pokud je toho víc, tak už i čtenáři začínají být zahlcení a prostě to nemusí (nebo tak to mám alespoň já - článek 3x do týdne je maximum, víc ani mít nemusím :) )
    Držím palce a klidně si odpočiň, pust si seriál, zapal svíčku, uvař čaj a relaxuj :)
    Papa Kačka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kačko, to asi jo :) Já vím, že už jsi mi to kdysi někde psala :) Ale zase podle komentářů kolikrát vidím, že jsou čtenáři, kteří se sem opravdu denně vrací.. tak proto to vysvětluji :) ale pomalejší tempo bude asi příjemnější pro více lidí a hlavně pro mě, takže každý druhý den bude stačit :D :)

      Vymazat
  12. člověka tohle hrozivě rychle pohltí. lavina informací neustále kolem nás, potřeba stále stoupat a tolik povinností (i třeba radostí), o kterých si myslíme, že musíme zvládnout, a to bezpodmínečně v daném čase. pak se divíme, odkud přichází všechny ty úzkosti..

    mám to dost podobně a stále hledám způsoby, jak z toho ven.

    mě klidně vyhovuje článků míň, když budu vědět, že si je dělala s radostí :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To máš pravdu.. tohle je tak nějak nemoc dnešní doby.. Já taky hledám, jak se uvolnit a zapomenout na to, že jsem nestihla tohle a tamto.. snad se s tím nějak popereme :)

      Vymazat
  13. Klidně si dej oraz trochu, my si na ty články klidně počkáme ...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To já zas úplně nechci, ale trochu polevím, je toho moc :)

      Vymazat
  14. Úplně se člověk stresu dneska asi nezbaví, pokud teda není flegmatik =) Ale je důležité se občas zastavit a dopřát si nějakou tu relaxační činnost. Sice nejsem zrovna ta, z které by si někdo mohl vzít příklad, jak se prát se stresem, ale v poslední době jsem se naučila dělat taky pár věcí, které mi pomáhají na chvíli vypnout. Zavedla jsem si jednu hodinu denně, kdy si jenom čtu (čtu i mimo ni, ale tuhle jsem si nastavila striktně, že přes to vlak nepojede =D), chodím sama večer na procházku, trávím víc času s kočkama (když chtějí xD), občas cvičím jógu nebo zkouším nějakou meditaci (to bych chtěla dělat pravidelně ráno, ale zatím se nedaří), omezila jsem čas na internetu a starám se víc sama o sebe, co se týče kosmetických věcí a tak. Sice i tak mám pořád pocit, že vůbec nic nestíhám, ale snáším to o něco lépe a taky už nemám tolik výčitky, že nějaký čas věnuju i sobě a ne jen práci či škole.

    OdpovědětVymazat

Každý komentář mi udělá obrovskou radost! Děkuji! :)