5 let s vámi!

Krásný sobotní den!

Už nějakou chvíli přemýšlím, jak pojmout dnešní kulaté výročí blogu. A nic pořádného mne nenapadá. Nechci tu omílat ty staré známé fráze, žblepty a mega dlouhé děkovačky, které tu na vás házím každý rok.. Ale víte jak to je.. Ono vám to prostě nedá :)

Pět let. Je to dlouhá doba nebo krátká? Na jednu stranu je to jenom zlomek vašeho života, na druhou stranu je to dost dlouhá doba, za kterou se toho může hodně stát. Sem tam přibyde nějaká ta vráska.. Ale myslím si, že větších změn než fyzických, zaznamenáte na psychice a duševním vývoji. A celkově na zkušenostech ze života. Já jsem toho za těch pět let stihla poměrně dost..

dostudovat,
nedostudovat,
vystřídat partnera (a ne jednoho),
ztratit navždy někoho, koho jsem bezmezně milovala,
najít si práci,
začít bydlet sama,
vyrůst, ztratit veškeré iluze,
najít sama sebe a hlavně..

..stále psát blog.


Mých pět let ve společnosti tohoto blogu bylo dlouhých a zároveň krátkých, bolestných a zároveň úsměvných, náročných a zároveň příjemných.. Prostě všechno. Všechno, co k běžnému životu patří. Blog, i když se orientuje převážně na kosmetickou sféru, zaznamenával všechny mé důležité kroky, pocity, nálady a dospíval se mnou. Takže až si za pár let budu chtít něco připomenout, není nic jednoduššího, než si nalistovat stránky blogu, protože tady to všechno je. Vyvíjel se i on samotný a mé smýšlení kolem něho. Jeden čas to bylo to nejdůležitější a vlastně i pomalu jediný, co jsem měla. Mé pomalu jediné spojení se světem. To se změnilo. Samozřejmě pořád je blog mým největším koníčkem, kterému věnuji většinu volného času, ale už vím, že to není věčné a že jednou přijde chvíle, kdy si řeknu, že by to stačilo.. Momentálně jsem do blogu opět zamilovaná a píši ho po večerech s velkou chutí. Vím, že když přijdu unavená z práce domů a zasednu k počítači a spustím ruce po klávesnici, dobije mě. Ten pocit uspokojení je k nezaplacení. Ale i přesto procházím dalším vývojovým stupněm já vs. internet. Čeho chci v současnosti docílit, je nastavit si pravidla a dosáhnout určité rovnováhy mezi reálným a virtuálním světem. Protože je třeba si uvědomit, že tenhle svět, ač do něho dáváte vy osobně kolik chcete a i když blog odráží vás samotné, je pořád smyšlený. A zatímco sedím hodiny a hodiny u bloggeru, facebooku, instagramu a dalších sociálních sítí a sleduji "dokonale vyumělkované" životy ostatních, můj vlastní, dokonalý, ať je jaký je, mi utíká nenávratně pryč.. Co tím chci říct, nezapomeňte na to, žít svůj reálný život a občas místo špehování ostatních na internetu, skočte ven na procházku s vašim mazlíčkem nebo na sklenku s přáteli či rodinou. Uvidíte, že hned bude svět veselejší :)

Takže, dost mouder a tlachání o ničem, nezbývá než si přiťuknout na pět let tohoto virtuálního koutku a poděkovat vám, že tenhle koutek navštěvujete a podporujete. Kdoví, co by bylo, kdyby.. :)

Na zdraví můj vypiplanej mazlíku a zase za rok se tu třeba sejdeme! :) :*