5 x PRO a PROTI blogování

Pěkný středeční podvečer!

Po nějaké době mám opět psací náladu, kterou jsem chtěla pro změnu směrovat jinam, než do recenze. No a protože jsem včera měla trochu osobní krizi a špatnou náladu a nechtělo se mi ani psát nic na blog, uvažovala jsem nad tím, co pro mne vlastně blog znamená, jaká jsou jeho pozitiva a jaká jsou jeho negativa.. Dneska jsem si tedy sedla k počítači a snažila se vybrat pro mě pět nejpodstatnějších pozitiv a pět největších negativ blogování.. Třeba se to bude hodit někomu, kdo se chystá s blogem začít.. a nebo jen tak, pro uvědomění si, jaké to vlastně je, mít blog.. že jsou dvě strany mince.. a ani blog se neobejde bez negativ :)

PRO

1. Je to váš koníček, baví vás to, je to relax a zábava. Tohle je základ celého blogování a to bez debat. Nemůžete to dělat, pokud vás to  nebaví. A nebo takhle, můžete, ale věřte tomu, že čtenáři to poznají. Sama jsem si myslela, že se dá za blog schovat vaše nálada a rozpoložení, ale nedávno jsem zjistila, že ne. Vnímavější čtenáři váš stav poznají. Proto blogujte, pokud vás to baví, odpočinete si u toho, zajistí vám to zábavu ve chvíli, kdy nevíte, co jiného dělat.. třeba se to stane vaší každodenní chvilkou klidu a relaxu, jako tomu je u mě.. :) Celkově mě pohltila ta atmosféra blogu, komunita lidí, kterých se blogy týkají.. díky blogování jsem jako v jiné dimenzi.. vždycky u toho vypnu.. Nehledě na to, že od té doby, co blog píšu, jsem v sobě objevila neutichající vášeň ke kosmetice :)

2. Najdete "spřízněné duše", obklopíte se lidmi, které zajímá to samé co vás.. osoby naladěné na stejnou vlnu. Nevím, jak tomu máte v reálném životě vy, ale v mém případě kosmetika nikoho kolem mě moc nezajímá. Většina osob blízkých mne nazývá bláznem, když vidí můj kosmetický stolek.. natož pak si s nimi o tom povídat, že :) Mé kamarády asi moc nezajímá, který krém mi dělá pleť jako dětskou prdelku, který make-up vydrží celou noc nebo nedej bože jim říci, že jsem našla řasenku, která mé řasy prodlouží.. :D Tohle je na blogování krásné, čtenáři sdílejí vaši zálibu, můžete si předávat zkušenosti, diskutovat o tomhle a tamtom... a tak dále :)

3. Poznáte nové lidi. To souvisí samozřejmě s bodem výše. Poznáte, minimálně přes virtuální svět, osůbky stejně naladěné. A pokud se hodně zadaří, tak se setkáte i osobně. Mně se zadařilo a měla jsem možnost poznat mnohé blogerky, některé čtenářky nebo třeba i zastoupení některých firem.. Jsem za to opravdu moc ráda, protože díky blogu jsem poznala spoustu zajímavých lidí a troufnu si říci, že s pár lidmi se to přehouplo i v přátelství :)

4. Máte možnost zkusit něco nového (kosmetika) a nebo zažít něco jinak nemožného (blogerské akce). Asi těžko bych zažila setkání blogerek bez blogu, že ano :) O možnosti vyzkoušet něco navíc ani nemluvím. Nebudu tvrdit, že dostat něco k vyzkoušení není příjemné, samozřejmě že je to fajn, rozšiřuje vám to obzory, můžete vyzkoušet něco, co byste si jinak koupit nemohli a nebo třeba díky tomu, že tu novinku dostanete a nemusíte si ji kupovat, ušetříte pár korun, které lze zase investovat jinde (například do další kosmetiky, vybavení,..)

5. Máte své útočiště. Místo, kam se můžete vracet, ať se cítíte jakkoliv.. místo, které vám jednoduše nikdo nevezme. Pro mne je to místo, kde se cítím stoprocentně svá, kde se cítím v klidu a pohodě a kam se vždycky ráda vracím.. Místo, které je MOJE a je odrazem mne samé.

PROTI

1. Žrout času a peněz. Určitě je třeba to uvést na první místo, protože ať tomu věříte nebo ne, blog i něco stojí. Přinejmenším je to čas. Kdo má vlastní blog, tak mi určitě dá za pravdu, že to žere času hromadu. Pokud děláte věci pořádně, jste co nejvíce on-line na čtyřech sociálních sítích, píšete, fotíte a točíte všechno jak nejlíp dovedete, tak vás to prostě ten čas stát bude. A pozor, není to ani zdaleka jen focení a psaní. Ale také odpovídání na zprávy, vzkazy, otázky, úprava fotek, vybírání fotek, úprava videí, nahrávání videí.. a bezmála stojí čas i to samotné testování. Jen si zkuste nakreslit obě oči stejně, víte kolik času to zabere? :D ;) Ale samozřejmě to člověk dělá rád a s láskou. Jenže, pak přijde nějaký rejpal, který vaši práci celou shodí a vy si kladete otázku: stojí mi to za to? Nemohla jsem v tom čase, co jsem nad tímhle videem/článkem strávila, udělat něco prospěšnějšího..? Jednoduše náklady obětované příležitosti. O penězích ani nemluvím. Někteří si naivně myslí, že asi všechno dostanu.. Ale tak trochu mimo mísu, ne? Jídlo ani pití mi nikdo neplatí, vlak do školy nebo učebnici mi také nikdo nesponzoruje, elektřinu, vodu a plyn také od spolupracujících firem nedostávám.. Ano měla jsem možnost vyzkoušet tuhle řasenku a tenhle make-up, ale věřte mi, že většinu si člověk stejně musí nakonec koupit sám podle toho, co mu sedí nejvíce a co zrovna potřebuje (běžně mě nikdo nezásobuje sprchovým gelem, pastou na zuby, tělovými krémy, odličovacími mléky, parfémy, ubrousky, deodoranty nebo třeba toaleťákem). A kdo uvažuje, tak je mu určitě jasné, že byla doba i PŘED spolupracemi s firmami. V té době jsem si vše kupovala ze svých peněz a psala o tom proto, že jsem vám o tom psát chtěla... Kdybych za skoro tři roky blogování spočítala, kolik jsem do toho vrazila, věřte mi, že už mám na hezké a pojízdné autíčko nebo třeba vybavenou půlku bytu. ;) takže asi tak.

2. Musíte se naučit přijímat kritiku. Ať chcete nebo ne, dříve nebo později se nějaký šťoural, rýpal a nebo rovnou hater objeví. Nic s tím neuděláte, rýpaví anonymní už k blogům jednoduše patří. A je na vás, zda si jimi necháte zkazit den a nebo to přejdete s úsměvem. Můžu říci, že ti chytráci někdy opravdu vědí, čím se vám dostat pod kůži. Bolí to, mrzí to, štve to.. ale pokud kvůli tomu nechcete celý blog hodit za hlavu, nezbyde vám nic jiného, než zatnout zuby a naučit se to přijmout, popř. pokud jde o neopodstatněnou kritiku či rovnou urážky, hodit to rovnou za hlavu..

3. Jsou dny, kdy umí blog zkazit náladu. No, ani tak ne blog, jako někteří návštěvníci. Ano, jsme opět u anonymních. Určitě to také znáte: máte den blbec.. sám o sobě den na nic, nedaří se vám nebo se vám třeba jen jedna věc nepovedla, ale díky tomu jste trochu smutní, unavení, nemáte náladu.. nebo se i držíte a říkáte si dobrý, to se stává.. Ale přijdete domů, zasednete k počítači s tím, že si pro zlepšení nálady přečtete komentáře nebo napíšete článek a tam... nějaký hnus. A už to jede! Ať chcete nebo ne, máte po náladě.. nebo rovnou bouchnete.. stává se.. Naštěstí ne nijak často :) ale přijde mi, že se u blogerek netoleruje špatná nálada.. jak kdybychom byly stroje, co musí mít dvacet čtyři hodin úsměv na tváři.. Ale pozor, my jsme také jenom LIDI!

4. Ztráta soukromí. Pokud se rozhodnete vést blog otevřeně a neskrýváte svoji identitu, počítejte s tím, že ztratíte část soukromí. Jednoduše jdete s kůží na trh. Nejen, že vás lidé mohou poznat (a i když je to třeba milé setkání, nevíte jak se k tomu postavit a jak se chovat.. stalo se mi :D), ale navíc lidé budou chtít vždycky víc... jak je jednou necháte nahlédnout do svého života, tak už se všetečných otázek nezbavíte. Takže se připravte na otázky z vašeho soukromého života, milostného života, týkající se práce/školy,.. prostě všechno od vaší minulosti, přes vašeho partnera až skoro po velikost podprsenky.. Ani otázka, zda používám vložky nebo tampóny není tabu.. Lidé jsou velmi zvědaví tvorové :)

5. Jste snadný cíl. Opět pokud se ukážete, ať už na blogu nebo ve videu. U videí to bývá o mnoho horší, protože tam lidé vidí, jak se chováte, jak mluvíte.. Na rovinu vám říkám, počítejte raději vždy s tím nejhorším, potom vás to tolik nepřekvapí. Díky tomu, že vy veřejně vystupujete a ten na druhé straně kabelu je skrytý, jste snadným cílem vtípků a srandiček, ale také třeba urážek nebo nadávek.. A takových chytráků, kteří nechápou vaše dílo a mají potřebu to komentovat a dělat si z toho veřejně legraci, je spousta. A není to nic příjemného, věřte mi. Sama jsem se cílem takového útoku stala hned z počátku mého vystupování na YT a stálo mne to hodně nervů.. a hlavně spoustu síly, abych se k natáčení vrátila. Není moc příjemné vidět své video vystavené na stránkách vaší školy s posměšky omezených spolužáků..

Vše výše zmíněné jsou pouze mé osobní názory a myšlenky.. Se vším o čem píšu, jsem se osobně setkala, takže aspoň trochu vím, o čem mluvím.. Jde o to, že mnozí si neuvědomují, že to není taková sranda, jak se může zdát.. občas je to i nepříjemné a může to i bolet.. Takže buďte k blogerkám (teď nemyslím sebe, ale ty ostatní, skvělé holky) trochu shovívaví a ohleduplní.. také jsou to jenom lidi, stejně jako vy..!

Snad už jen dodám, že jakkoliv to tu zní negativně, tak alespoň v mém případě, vždy pozitiva vyhrají nad stinnou stránkou.. :) Ať narazím na jakoukoliv kritiku, vždycky je více pozitivních ohlasů a je důvod snažit se dál.. takže přeji všem blogerkám, ať už začínajícím nebo pokročilým, mnoho úspěchů, pevných nervů a dobrou náladu, kterou jim nedokáže jen tak někdo zkazit ;)

Jak vidíte blogování vy, čtenáři blogů? Co říkáte na anonymní urážky, když je vidíte pod článkem? Všímáte si jich, vadí vám nebo je ignorujete? Co považujete na blozích za nejzajímavější a nejdůležitější?