Přečteno II/2025

Krásnou neděli!

Je to tady! Po dlouhé době jsem se rozhodla sednout ke článku věnovanému knížkám - Přečteno. Ač na čtení v posledních dvou letech už tolik času nezbývá, tak se stále snažím číst pravidelně a jak to jen jde. Většinou každý večer na chvilku knížku do ruky vezmu, ale nejde to tak jako dřív, to nebudu lhát. Přečteno mám za loňský rok sotva kolem třicítky, ale zas vzhledem k tomu, jak málo času na čtení zbývá, to není až tak zlé.. Jen jsem se prostě musela smířit s tím, že stovka už to není :D Ale lajdák jsem a ještě jsem vám nestihla naházet sem ani tu druhou desítku, natož tu třetí, takže to dnes napravím a mrkneme se spolu na část přečtených knížek z loňského roku :)

Strašení v Rookwardu - Darcy Coates 

Anotace: Když Guy najde na půdě své matky dědické listiny k domu, má pocit, že ho potkalo neuvěřitelné štěstí. Jistě, v domě nikdo čtyřicet let nežil, je částečně zchátralý a obrůstá ho vinná réva, ale Guy je přesvědčený, že ho dokáže dát do pořádku a výhodně prodat. Byl by přeci blázen, kdyby se o to nepokusil. Zvlášť, když jeho současná životní etapa není zrovna záviděníhodná. Dům Rookward stojí na samotě v lesích a není v něm ani telefonní signál. Jenže je tři hodiny jízdy od města, kde Guy bydlí, a proto se rozhodne v domě na několik dní utábořit. Ale existuje důvod, proč v Rookwardu nikdo tak dlouho nežil, a zchátralé místnosti nejsou tak prázdné, jak se zdá.. V době před čtyřiceti lety se zde odehrála příšerná tragédie, jejíž následky přetrvávají dodnes. Usídlil se zde totiž duch ženy, která tragédii způsobila. Je zahořklá, posedlá, žárlivá a vyšinutá, a jakmile se objeví Guy, nemá v úmyslu nechat ho odejít a udělá i nemožné, aby s ní zůstal.

Jelikož Darcy Coates a její série Strašidelné domy pro mne není nic nového, úplně mne nepřekvapil ani samotný příběh Guye, který zdědí dům v Rookwardu. V podstatě je velmi podobný několika předchozím. Vesměs to pro mne nebylo nic jiného než knižní jednohubka :) Já mám tuto sérii hrozně ráda a upřímně mi ani nevadí, když je to všechno na jedno brdo.. Díky hezkým popisům prostředí a důrazu na strašidelné a tajemné chvilky, mě to prostě baví. Ale upřímně mi tento příběh neuvízl v hlavě na dlouhou dobu a kromě základní dějové linky si už na nic z toho nevzpomenu... 

Děsy Leigh Harkerové - Darcy Coates 

Anotace: Tichý dům byl Leigh Harkerové jejím útočištěm více než deset let, dokud se věci náhle nezměnily. Záclony se samy rozhrnují. Rádia se vypínají a zapínají. A ve stínu dveří její ložnice se v noci rýsuje tmavá postava, která ji pozoruje a čeká, až konečně poleví a usne. Leigh, na konci svých možností, ale neochotná opustit svůj domov, se snaží najít odpovědi. Ale každý krok ji nutí k něčemu děsivějšímu, než si kdy dokázala představit. Ze zamčených dveří pod schody prosakuje jedovatý stín. Klika přes noc chrastí a nehty škrábou o dřevo. Její domov skrývá nebezpečná tajemství a teď, když je Leigh uvězněna v jeho zdech, se bojí, že už nikdy neuteče. Myslíte si, že jste v bezpečí? Mýlíte se..

Ovšem! Zatímco Rookward jel v zajetých kolejích příběhových linek, děsy Leigh Harkerové jsou jiná! Tento příběh mne doopravdy překvapil, protože vystupuje z toho zajetého konceptu a je značně odlišný. Díky tomu mě bavil, přišel mi tajemnější a strašidelnější než kterýkoliv z předchozích příběhů a vůbec jsem netušila, co od toho čekat.. Zdálo se to i značně zamotanější a složitější než ostatní příběhy, začátek mohl člověku díky tomu připadat trochu nudnější a delší, ale postupně rozkrýváte další a další skutečnosti a nápovědy a rozuzlení je pak za mě naprosto perfektní. Hele mě to bavilo. Po všech příbězích na jedno brdo je to prostě jiné :)

Dům tajemných stínů - Darcy Coates 

Anotace: Sophiina rodina zbankrotuje a jí se zhroutí svět. Ještě se ani nevzpamatovala, a už se jí nabízí nečekané řešení - o ruku ji požádá bohatý cizinec pan Argenton. Sňatek s ním zachrání její rodinu, ale Sophii odsoudí k životu v Northwoodu, rozlehlém a nepřirozeně temném sídle vzdáleném hodiny cesty od civilizace. Sophie se snaží přizpůsobit svému novému postavení paní skličujícího domu. Příbuzní Josepha Argentona se chovají chladně a sídlo je něčím víc, než čím se být zdá. Den po dni se Sophie neodvratně blíží k děsivému poznání. Ve starobylých prostorách Northwoodu straší a muž, kterého si vzala - a kterého začíná milovat - skrývá neodpustitelnou pravdu o sídle svých předků.. a přízracích, které nyní pronásledují je oba.

Stejně tak se trochu liší i příběh Sophie, která se nastěhuje ke svému tajemnému manželovi do Northwoodu. Tento příběh se odehrává přibližně sto let zpět, což tomu samo o sobě dodává mnohem více tajemna, navíc to je příběh komplexnější včetně romantické dějové linky. Knížka je rozdělena na dvě části, to je také změna oproti předchozím Domům.. Jo, je tady těch odlišných prvků dost. Jako celek to dává docela zajímavý příběh, ale musím říct, že mi tenhle díl dal hodně zabrat.. Nejen, že je nejtlustší ze všech, to by mi asi nevadilo, ale za mě byl také asi nejnudnější koncept :( Víc jak půlku knížky jsem se musela do čtení nutit a fakt blbě se mi to četlo. Pak se to v druhé polovině trochu rozjelo, ale přišlo mi to jako slátanina a prostě jsem z toho vůbec nebyla nadšená. Toto je za mě jeden z nejslabších dílů z celé série..

Hrůza na Šibeničním vrchu - Darcy Coates 

Anotace: Rodina Hullových vlastní vinařství Šibeniční vrch již po několik generací. Jejich víno sbírá jedno ocenění za druhým, podnik prosperuje a rodině se daří. Kdesi v minulosti však číhá kletba. Hullovi se služebnictvem obývají rozlehlý starý dům na vrcholu kopce, k němuž se váže pochmurná pověst. Kdysi na něm stála šibenice, na které skončily životy stovek odsouzenců. Krvavá historie je dávno zapomenutá a všechno se zdá v nejlepším pořádku, než jsou oba manželé nalezeni mrtví. Dům i vinařství připadnou jako dědictví jejich dceři Margot. Je to už více než deset let, kdy Margot Hullová naposledy spatřila dům svého dětství. Když ji rodiče poslali pryč, byla ještě malá, a tak si jen stěží vybavuje jeho temné chodby a zákoutí. Nyní je  zpátky, aby rodiče pohřbila a ujala se svého dědictví. Doposud ale netuší, jaká pravda se na pozemcích, které jsou nyní její, skrývá. Sama v rozlehlé, chátrající budově je nucena postavit se tváří v tvář hrůzám minulosti - a přiznat si, že se možná stane další obětí domu, který nikdy nespí... 

Stále jsem se strašidelnými příběhy od Darcy neskončila, mám tu také tento díl. Tady se opět trochu vracíme do původního konceptu - hlavní postava se nastěhuje do "nového domu", kde se dějí divné věci a hlavní hrdinka postupně rozklíčovává jeho tajemství.. Tady je to však trochu rozsáhlejší a zlověstnější a musím říct, že mě to moc bavilo. Nedokázala jsem se odtrhnout, takže na rozdíl od předchozího dílu jsem tento přečetla jedním dechem. Moc povedená dějová linka a hrůzostrašné tajemství, které se na Šibeničním vrchu ukrývá, dělá z tohoto dílu jeden z těch nejzajímavějších celé série. Bavilo moc!

Smrt v domě Gillespieů - Darcy Coates

Anotace: Elle právě dokončila univerzitu a nemůže uvěřit svému štěstí, když po náročném období posledních zkoušek dostane příležitost strávit celý měsíc hlídáním nádherné, starobylé usedlosti rodiny Gillespieových. Dvě staletí stará rezidence je vzdálená více než hodinu jízdy od města a je obklopená hustými lesy. Elle se těší, až prozkoumá všechna tajemství, která takový dům ukrývá. Za domem se dokonce nachází hřbitov s náhrobky, na kterých je stejný rok úmrtí. Temná a smrtící historie domu se začíná rychle proplétat s Elleiným vlastním životem. Zjistí, že dům postavil Jonathan Gillespie, tyranský vůdce kultu Temnoty. Ten je sice dávno mrtvý, ale jak Elle záhy zjistí, je docela možné, že se doposud ukrývá v temných zákoutích domu. A čeká na svoji pomstu. 

Prozatím poslední knížka ze série Strašidelných domů, tentokrát opět jiný formát - knížka se totiž skládá rovnou ze čtyř povídek, přičemž ta první a nejdelší nese název celé knihy - Smrt v domě Gillespieů. Co se týče právě první povídky o tajemném domě Gillespiových, tak to za mě nebylo nic extra zajímavého a originálního a v podstatě naplňuje obvyklý koncept této série, ale v takovém mnohem kratším, nenáročnějším a naneštěstí i nudnějším provedení. Druhá povídka Za zdí je vlastně téměř totožná s první, protože to byla původní inspirace pro její vytvoření.. Pak ale přichází třetí povídka Figuríny a ta je teda povedená. Je to něco jiného než jsme u Darcy zvyklí a docela se liší od celého konceptu této série. ALE je zvláštní, tajemná a prostě hustá :) Spíš mi to připomínalo seriál Black Mirror než povídku od Darcy, ale dávám palec nahoru. Poslední Bed And Breakfast je zase pro změnu povídka jak z nějakého béčkového hororu :D Ale zase si říkám, že to byla trochu změna.. Na Darcy má tato kniha netradiční pojetí a neobvyklá témata, ale zase to bylo zpestření a příjemná změna.

Hovor se smrtí - Chris Carter 

Anotace: Lonsangeleští detektivové Hunter a Garcia se při vyšetřování nového případu ocitnou na horské dráze zla. Pronásledují predátora, který hledá v ulicích a na sociálních sítích oběti, dráždí je anonymními zprávami a živí se jejich strachem. Po náročném týdnu se Tanya Kaitilinová těší na odpočinkový večer doma. Když vyjde ze sprchy, uslyší zvonit mobil. Požadavek na videohovor přichází od její nejlepší přítelkyně Karen Wardové. Tanya hovor přijme a noční můra začíná. Karen je s roubíkem v ústech připoutaná k židli v obývacím pokoji svého bytu. Jestliže Tanya hovor přeruší nebo odvrátí pohled od kamery, bude příště na řadě ona, slibuje hluboký, chraplavý, démonický hlas na druhém konci linky. A pokud Tanya neodpoví pravdivě na jeho otázku, on její přítelkyni Karen brutálně zavraždí. Jenže vyděšená Tanya si správnou odpověď nevybaví.. 

Po Darcy přišel velký návrat ke Carterovým detektivkám, které jednoduše miluju. Čtou se mi dobře a většinou je zvládnu přelouskat za pár dnů, jak poutavě a zajímavě jsou napsané. Hovor se smrtí je jednou z nich. Oběti jsou zabité obzvlášť surovým způsobem a navíc v přímém videohovoru s někým z jejich blízkých, ten má na první pohled tu moc jej zachránit.. Zároveň to vypadá, že spolu oběti nemají nic společného, takže před Robertem a Carlosem stojí zase velmi těžký případ do kterého se jako vždy pouští po hlavě.. Ale musím uznat, že i když se to četlo dobře, v souhrnu mne tentokrát detektivní zápletka přišla trochu méně zajímavá a záživná, i když samozřejmě i tady je to hodně peprné, co se surovostí a násilí týče, to prostě Carter umí.. za mne je to jeden z těch dílů, co mne nijak výrazně neoslovil, abych si ho uchovala v paměti.. Ale není všem dnům konec, Carter má v záloze ještě několik dalších "klenotů"..

Galerie mrtvých - Chris Carter 

Anotace: Jedenatřicet let u sboru, a za ta léta jsem viděl šílených věcí víc než dost, ale kdybych si mohl, než umřu, vybrat jen jednu věc, kterou bych radši neviděl, tak by to byla tahle. Tak poručík Losangeleského policejního sboru přivítá detektivy Huntera a Garciu na místě, kde se podle všeho odehrála snad nejotřesnější vražda, jakou kdy vyšetřovali. Brzy po ní následují další, události se vyvíjejí nečekaným směrem a detektivové útvaru ultranásilných zločinů musí spojit své síly s agenty FBI. Společně s nimi se pak vydávají po stopě sériového vraha, jehož loviště nemá hranice, psychopata, pro kterého vraždy zdaleka nejsou jen zabíjení - považuje je za druh umění. Vítejte v Galerii mrtvých.

Já zcela upřímně nechápu, kam Carter na ty náměty jeho detektivek chodí, ale je to jeden masakr za druhým s takovou fantazií, že to fakt nepobírám :D Galerie mrtvých je další z těch, kde dlouho nechápete, o co tady jde, stejně jako detektivové, kteří se dostávají na místa činu, kde obětem šíleného vraha chybí nějaké části těla.. Vrah si nejspíš bere trofeje a vytváří vlastní galerii a Hunter s Garciou musí přijít na to, proč.. Měla jsem u tohoto dílu vysoká očekávání, která tedy nebyla úplně naplněna. Nějak mne tento díl nenadchl, nedokázala jsem se do toho vžít a naplno se do případu ponořit, oproti předchozím dílům je tady značně méně násilí. To mi asi ani nevadí, ono všeho moc škodí, naopak to chválím, ale celkově mi přijde, jak kdyby tomuto dílu prostě chyběla šťáva.. Tak nějak jsem to zhltla, ale nic výjimečného, co by stálo za zapamatování, tu nebylo. Nepočítám-li samotný závěr a posledních pár stránek, které odkrývají téma následujícího dílu..

Nenávist - Chris Carter 

Anotace: Poprvé se setkali jako spolubydlící na vysokoškolské koleji. Dva nejchytřejší mozky, co kdy promovaly z psychologie na Stanfordově univerzitě. Jako protivníci se znovu setkali ve virginském Quantiku. Robert Hunter se stal šéfem Útvaru ultranásilných zločinů u Losangeleského policejního sboru. Lucien Folter se stal nejvýkonnějším a nejnebezpečnějším sériovým vrahem, s jakým se kdy FBI střetla. Teď, po třech a půl letech věznění na samotce, se Lucienovi konečně podařilo dostat na svobodu. A zuří. Tři a půl roku nemyslel Lucien na nic jiného než na pomstu. Ten, kdo nese odpovědnost za jeho uvěznění, musí pykat, musí trpět. Ten někdo je.. Robert Hunter. A konečně přišel čas uskutečnit plán.

A následující díl se věnuje našemu starému známému Lucienovi. Yes! Zloba, první díl, kde se Lucien objevil, byl za mě vůbec nejlepší z celé série, takže na pokračování příběhové linky s Lucienem jsem se vážně hodně těšila. A víte co? Nezklamala. Tohle je od začátku do konce spletité, napínavé a nepředvídatelné, že vám z toho půjde hlava kolem a budete číst stránku za stránkou, abyste věděli, jak to celé dopadne. Tady je to souboj dvou nejgeniálnějších mozků, v podstatě je to jedna velká psychologická hra, jak přelstít sám sebe :) Lucien se svým geniálním mozkem neskutečně touží po pomstě, ale zapomíná na jedno.. Robert nemá jen geniální mozek, ale také ty správné lidi kolem sebe. Pokud jste fanoušci Roberta jako já, tak tady vás čeká nálož smutných chvilek, div i slza neukápla.. Ale tohle je rozhodně jeden z nejlépe sestavených dílů, co Carter napsal. Má to všechno.

Napsáno krví - Chris Carter 

Anotace: Los Angeles, 4. prosince. Přesně tři týdny do Vánoc. Angela Woodová, mistryně kapsářského řemesla, pro dnešek právě skončila - šest set osmdesát sedm dolarů - to není špatný výdělek za necelých patnáct minut práce. Oslavuje úspěšný den koktejlem a přitom její pozornost upoutá jeden z návštěvníků hotelového baru, který se chová hrubě k nějakému starci. Angela se rozhodne dát mu ponaučení a ukradne mu na první pohled drahou koženou tašku. Uvnitř nejsou peníze ani laptop, nic cenného - aspoň ne pro Angelu. Jen černá knížka vázaná v kůži, překvapivě těžká. Zvědavost zvítězí a v pohodlí svého bytu Angela rychle prolistuje kořist. A tehdy začne nejhorší noční můra jejího života. Není to totiž obyčejná knížka - její obsah předčí i tu nejzvrácenější představivost..

Další z těch dílů, který je plný násilí a zvráceností, tentokrát celé zkomplikované, protože tu nejsou žádné nalezené oběti, ale jen deník doručený kapsářkou, který popisuje vraždy a na základě toho mají detektivové vystavět případ.. Že je to nemyslitelné? Ne ve světě Huntera a Garcii. V promyšlení případu mi to přijde trochu slabší, ale zase je tu celkem sympatická "lumpačka" Angela ke které si Robert vybuduje nějaké neviditelné pouto a ona se tak stane jeho chráněnkyní. Navíc pořád tápete, jaký má vrah motiv k takovým zločinům. Čekáte co z toho vyleze.. to vše v rytmu a typickém napětí Cartera. A když se na konci dozvíte motiv, plácnete se do čela, jak "jednoduchý" to bylo.. Tedy pokud jako já díky náznakům v průběhu už motiv nezavětříte.. :D Není to Carterova nejlepší knížka, ale měla něco do sebe, to zase jo.. 

Genesis - Chris Carter 

Anotace: Robert Hunter je povolán k nejděsivějšímu místu činu, jaké kdy navštívil. Ještě větší znepokojení se ho zmocní, když se při pitvě najde v těle oběti verš básně zanechaný vrahem. Zanedlouho se najde další mrtvola. Metody a podpis vraha se liší, ale stupeň použitého násilí nasvědčuje tomu, že za oběma zločiny stojí stejný pachatel. Hunterovy obavy potvrdí nález druhé části básně. Tento objev však nejenže spojí dvě vraždy, ale je už jasné, že jde o dílo sériového vraha. Robert Hunter i přes nedostatek forenzních důkazů musí dostihnout nejdisciplinovanějšího a nejsystematičtějšího zabijáka, na jakého kdy narazil, pachatele, který se kochá strachem oběti a pro něhož je smrt lekcí, již je třeba udělit. 

Prozatím poslední přečtenou knížkou tohoto autora tu mám Genesis. Modus operandi celého příběhu stále stejný, ale i tentokrát je cesta k nalezení brutálního vraha spletitá, napínavá a nevšední. Robert ovšem není žádný amatér a Garcia se díl od dílu také zlepšuje, takže tahle dvojka přijde na motiv a vraha cobydup. Celé je to i tentokrát zabaleno do speciální dávky morbidity a surovosti, jak jsme u autora zvyklí. Mnozí tento díl považují za ten nejlepší z celé série. Já tedy asi ne, za mě dosud vede Zloba a Nenávist, ale tento je určitě v té lepší půlce.. 

Rozsudek smrti - Kristýna Trpková 

Anotace: Soukromý detektiv Robert Herman je úspěšný ve své práci, v osobním životě se mu však daří o něco méně. Když jej jednoho dne požádá o pomoc manželka Artura Jonáše, soudce z Městského soudu v Praze, který byl obviněn z korupčního jednání, vidí v novém případu příslib změny a vybočení z běžné pracovní rutiny. Brzy však zjistí, že jeho klientka mu neříká úplnou pravdu a vyšetřování se začíná komplikovat. Čím hlouběji proniká do životů všech zúčastněných, tím temnější věci vyplouvají na povrch. V momentě, kdy dojde k vraždě, už pro Hermana není cesty zpět. Je odhodlaný přijít záhadnému případu na kloub za každou cenu.. 

Kristýnu Trpkovou mám moc ráda a doma mám v podstatě kompletní sbírku jejích knížek, takže mne ani tato neminula.. No, nemůžu říci, že by to byla její nejlepší knížka, ale rozhodně se dala přečíst. Robert mi byl celkem sympatickou postavou, ale ani mi k srdci nějak výrazně nepřirostl. Mělo to pomalejší rozjezd, chyběly významnější zvraty (respektive ony tam asi byly, ale já jsem vždy dopředu věděla :D), prostě to nemělo šťávu. Je to taková ta detektivka z kategorie neurazí - nenadchne. Přečtete si ji a za chvíli zapomenete.. Série s Laurou mi přirostla k srdci mnohem víc.

Šmírák - Kristýna Trpková 

Anotace: Dvaašedesátiletý Eduard přišel před devíti měsíci při tragické dopravní nehodě o manželku. Nyní žije úplně sám na okraji Trudnova, vesnici nedaleko Pardubic - jen on a jeho pudl Akim. Ten je taky jednou z mála památek, které mu na zesnulou ženu zbyly. Když v obci začne řádit zákeřný travič psů, Eda to pochopitelně nenechává klidným. Zvířecí vrah však není jeho jediným problémem. Zdá se totiž, že Edu někdo sleduje - cizinec, který se až podezřele často motá kolem jeho domu. A nejen to: Je mu v patách při vyjížďkách do města, dělá mu stín v obchodech.. Má neznámý slídil spojitost s útoky na zdejší psy? Nebo znamená přítomnost cizího muže něco docela jiného?

Šmírák přišel také na řadu a musím říct, že tohle za mě bylo ještě bídnější.. Bohužel. Vůbec jsem se do toho příběhu nedokázala ponořit, nenašla jsem tam nic, co by mne nějak nadchlo. Všechno to tak nějak plynulo samo, hlavní postavy mi k srdci nepřirostly, i když osamoceného Edy mi bylo líto, ale přečetla jsem to bez jakéhokoliv zájmu či nadšení.. Prostě ze setrvačnosti dočteno, stalo se a čau. Rozuzlení nic nečekaného a já nevím.. Prostě to ve mně nezanechalo žádné emoce. Vím, že to autorka umí mnohem lépe a doufám, že nová připravovaná knížka Temné břehy mne zase vystřelí.. :)

Tak a tím máme za sebou druhou část loňských titulů.. Připravím v nejbližší době ještě třetí, ať můžeme uzavřít i knižně rok 2025 a hurá do nového roku! Snad mi půjde letos trochu víc od ruky nejen čtení, ale také shrnutí knížek jak tady, tak na mém knižním Instagramu, kde jsem to v minulém roce dost zazdila a spoustu recenzí tam ještě dlužím :D 

Dejte mi vědět, jaký byl váš čtenářský rok 2025? A zdá jste něco ze zmíněného četli?