Už zítra?!

Taky se Vám stává, že dny,  které byste nejraději přeskočili se táhnou, až to hezký není a ty, který byste potřebovali a chtěli o mnoho delší, uplynou ani nevíte jak?! JO, to se mi stává poslední dobou pořád. Sice čas plyne pořád stejně, ale mě to tak občas nepřijde, bohužel. Zítřek se neodvratitelně blíží a začíná mě to pomalu, ale jistě děsit.

Ale co, říkám si pořád, když ta zkouška nedopadne, tak se svět nezboří. Však jak se to říká? Když nejde o život, jde o prd. Nebo ne? Já Vám nevím. Nedávno sem si vzpomněla na léto po maturitě, kdy sem neustále házela ramenama a říkala, že vejška pro mě není tak důležitá, hlavně že mám maturitu. A dneska? Neustále myslím na školu, nervuju se kvůli ní, život sem si nervama zkrátila dobře o 10 let a kde jsou ty řeči, co sem vedla před 2 lety...? Jak se mění žebříček hodnot. Dneska už si kladu jako minimální cíl dotáhnout to na bakaláře... A i když sem s tím chtěla tolikrát seknout a cesta je zdlouhavá, nedá mi to a stejně bojuju. Takže ani zítra to nevzdám! A když to nevyjde zítra, září to jistí! :D Jak mi píše polovina spolužáků... Jo, fakt se mi chce otravovat se statistikou ještě v  září. Ale nejspíš mi nic jinýho nezbyde. A proč? Protože já místo toho, abych čas trávila nad 70 otázkami teorie a počítala příklady jako divá, sedím půlku dne na bloggeru a prohlížím si blogy.. Achjo, kam to se mnou spěje! :D

 Máte taky nějaký cíl,  kterého chcete dosáhnout, i kdybyste u toho měli duši vypustit..? :)

Přeji Vám příjemné pondělní odpoledne!

Skodulka